Vznik a rozvoj prvních měst v Mezopotámii i jinde na Blízkém východě prý souvisel s výrazném nárůstem násilí mezi obyvateli. Zákony, centralizovaná správa, obchod a kultura/náboženství pak způsobily, že ve starší a střední době bronzové (3 300 až 1 500 let př. n. l.) poměr násilných úmrtí opět poklesl. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců z univerzit v Tübingenu, Barceloně a Varšavě.
(Poznámka PH: Zde se tedy za „města“ považují už centra obejdské kultury nebo ještě starší sídla z chalkolitu. Jericho z počátků neolitu ani Çatal Hüyük se zde městem asi nemíní.)
Vědci v rámci tohoto výzkumu zkoumali 3 539 koster z oblasti, která dnes zahrnuje Írán, Irák, Jordánsko, Sýrii, Libanon, Izrael a Turecko. Zaměřili se na poranění kostí, k nimž mohlo dojít pouze násilím. To jim umožnilo sestavit vývoj frekvence násilných incidentů mezi lidmi v období 12 000 až 400 př. n. l.. Podíl vražd/zabití měl dosáhnout vrcholu mezi lety 4500 – 3300 př. n. l., pak na asi 2 000 let klesl a znovu se zvýšil až v době chaosu na konci doby bronzové (doba „mořských národů“, kolaps několika civilizací, války a rozsáhlé migrace). Větší míra násilí pak přetrvala ještě ve starší době železné.
Na otázku „dějin násilí“ existují různé názory. Jeden směr předpokládá, že od dob lovců-sběračů až do současnosti se míra používání násilí stále snižuje. Druhý pohled naopak vznik měst a centralizované moci pokládá za předpoklad rostoucího množství válek. Nová studie přičítá nárůst násilí v 5. a 4. tisíciletí př. n. l. nahuštění více lidí do prvních, ještě špatně organizovaných měst. Míra násilí se však – alespoň dle nové studie výrazně snížila až po vzniku zákonů, centrálně řízené armády a náboženských institucí (které řekněme poskytovaly ritualizovanou náhražku za „skutečné“ násilí) a písma (psané zákony, smlouvy, „jednoznačné“ účetní záznamy by vše mělo předcházet konfliktům). Ve stejné době došlo také k výraznému rozvoji obchodu (PH: což je ale spíš následek poklesu násilí než jeho příčina; ono se úplně nedá spoléhat na to, že kdo spolu obchoduje, se zítra nedostane do války…?). Míra násilí přitom nekoresponduje třeba s nerovností mezi lidmi, ta byla v prvních státech doby bronzové nejspíš ještě vyšší než předtím…
(Poznámky PH: Jak je z dat spolehlivé, že nešlo o zranění v důsledku úrazu, střetu se zvířetem…? V organizované společnosti se násilím může spíše hrozit, než že by ho třeba bylo skutečně použít. To, že se někdo upracuje při stavbě pyramidy nebo v gulagu na Kolymě, pak ve statistice tohoto typu zohledněno není. Také v Mezopotámii a třeba Malé Asii byla situace dejme tomu ve 3. tisíciletí př. n. l. z hlediska míry organizace dost odlišná; maloasijská města asi připomínala spíše ta mezopotámská z předešlé doby; je pak otázka, nakolik dává smysl data zpracovávat takto souhrnně a ne spíše pro jednotlivé oblasti.)
Joerg Baten et al, Violence trends in the ancient Middle East between 12,000 and 400 bce, Nature Human Behaviour (2023). DOI: 10.1038/s41562-023-01700-y
Bioarchaeological data reveal cycles of violence in the ancient Middle East, Nature Human Behaviour (2023). DOI: 10.1038/s41562-023-01701-x , www.nature.com/articles/s41562-023-01701-x
Zdroj: University of Tübingen / Phys.org
bylo by zajimave modelovat civilizaci („predatori“) s normovanym nasilim, zda by se to vyventilovalo, nebo zda by rostla celkove agresivita vsech obcanu.
ze by se cilene pro egoisticke, nasilnicke, agresivni jedince vytvorily skoly, kde by trenovali a separovane od mirumilovneho zbytku civilizace by meli vlastni uzemi (salusa secundus, robot jox) kde by probihaly boje, valky a mereni sil.
proste jestli by slo mit mirumiovnou vetsinovou populaci a agresivni vojsko oddelene ve sve vlastni oblasti.
„proste jestli by slo mit mirumiovnou vetsinovou populaci a agresivni vojsko oddelene ve sve vlastni oblasti.“
To se myslím pojmově vylučuje, protože ta „mírumilovná většinová populace“ by musela mít funkční ne-mírové prostředky, aby to agresivní vojsko udržela v jemu vymezené oblasti.
Tedy by musela být (přinejmenším potenciálně) agresivnější než ta agresivní menšina.