Sciencemag.cz
Doporučujeme
Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru alespoň vede výzkum vědců z University of Glasgow a Curtin University.
Současné teorie vesměs předpokládají, že většina pozemské vody sem byla dopravena kometami nebo asteroidy typu C, a to v závěrečné etapě velkého bombardování před cca 4 miliardami let. Testy izotopových otisků na těchto tělesech ale údajně příliš neodpovídají izotopovému složení pozemské vody. Z toho má vyplývat, že zde musí existovat ještě minimálně jeden další zdroj. Voda vzniklá na prachových zrnech ze slunečního větru by odpovídala požadavkům, protože obsahuje relativně více lehčích izotopů. Nová teorie je založena na podrobné analýze miniaturních úlomků blízkého asteroidu typu S Itokawa, jehož vzorky byly odebrány japonskou kosmickou sondou Hayabusa a ta se s nimi v roce 2010 vrátila na Zem.
Vrchních 50 nanometrů prachu z Itokawy bylo na vodu bohatých, zjištěné množství by odpovídalo asi 20 litrům na každý krychlový metr horniny. Možná toto zjištění ovlivní i to, jak v brzké budoucnosti dokážou získávat z místních zdrojů vodu astronauti. Dokonce by takto voda mohla být ve větším než očekávaném množství i třeba v prachu na Měsíci… (Obecně: voda takto má vznikat v horních vrstvičkách prachu kosmickým zvětráváním, a to bez ohledu na to, zda těleso obsahuje atmosféru, uvádí průvodní tisková zpráva Curtin University.)
Luke Daly, Solar wind contributions to Earth’s oceans, Nature Astronomy (2021). DOI: 10.1038/s41550-021-01487-w. www.nature.com/articles/s41550-021-01487-w
Zdroj: Curtin University / Phys.org
Při čtení článku mě napadla jedna věc… Nejdéle svítícími objekty ve Vesmíru budou bílí trpaslíci. Je to proto, že úbytky teploty zářením jsou menší, jak slunečním větrem. Tady mě napadla otázka, která možná bude mít zajímavou odpověď: Co k nám přínáší větší energii? Fotony nebo sluneční vítr?
Samozřejmě pod ochranou Zemské atmosféry sluneční vítr tak intenzivní není, ale nabízí se otázka, jak je to třeba na Měsíci, když už se tedy bavíme o tom narušování hornin. Představa, že bych si při výrobě eletřiny vystačil se silným magnetem a dvěma kovovými deskami, je mi vyloženě sympatická.
Možná, že první věž na Měsíci postavíme na jeho pólu. Bude složená z kovových desek a proložená permanentními magnety, štěrbinou namířená na Slunce tak, aby Slunce vždy posílalo vítr do tohoto věčného generátoru elektřiny.