Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Ze světa koronaviru – jak se liší mutace G a D a imunita pomocí T buněk

Z dárců krve ve Švédsku mělo až 30 % T buňky specifické pro COVID-19.

Zatímco u nás jsou epidemiologická opatření postupně rozvolňována, ve světě epidemie vrcholí – alespoň z hlediska každodenně zaznamenávaných nových případů (něco jiného je samozřejmě zase dynamika – růst těchto čísel). Např. v USA se přitom stále jedná o vlnu první.
Za poslední týden bylo každý den zaznamenáno minimálně 160 000 nových případů, uvedla WHO. Nebo ještě z jiného pohledu: více než polovina, asi 60 % nových případů od doby, kdy se to na konci loňského roku začalo počítat, byla diagnostikována v červnu. 28. června šlo o 189 000 nových případů. Přes 100 000 to bylo poprvé 18. května. Dosud zemřelo asi 510 000 lidí.
Samozřejmě čísla závisejí na intenzitě testování, co se týče obětí, záleží zase na tom, jak to budeme počítat, zda lidé zemřeli spíše na koronavirus, nebo s ním. Atd. Závěr má však znít, že nenastává druhá vlna, protože teprve vrcholí ta první – alespoň počítáno celosvětově.

Druhá novinka naopak naznačuje, že imunita proti koronaviru může být v Evropě mnohem větší, než se předpokládalo. Výzkum provedený ve Švédsku na Karolinska Institutet a Karolinska University Hospital ukázal, že mnoho lidí s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nákazy COVID-19 vůbec nemá příslušné protilátky. Imunitní odpověď organismu zprostředkovávají T buňky (T lymfocyty). Z toho má vyplývat, že testy na protilátky v obecné populaci vůbec nevypovídají o tom, kolik lidí se s koronavirem opravdu setkalo. Bude to asi mnohem více, alespoň ve Švédsku. Tito lidé pak budou také zřejmě imunní proti další nákaze, alespoň po nějakou dobu. Podle výsledků publikovaných jako preprint na bioRxiv (dosud tedy neprošlo recenzním řízením/odbornou oponenturou) má imunitu pomocí T lymfocytů asi dvakrát tolik lidí, než u kterých se podařilo detekovat protilátky.
Do testu bylo zahrnuto 200 pozitivně testovaných lidí s mírnými nebo žádnými příznaky. Kontrolní skupinu představovali dárci krve. Z těch, kdo v květnu 2020 darovali krev, mělo až 30 % T buňky specifické pro COVID-19 – což je mnohem víc, než by vycházelo z jiných testů, dokonce i ve Švédsku, které se právě pokoušelo kolektivní imunitu vytvořit.
Problém je zde ovšem mj. i technický, analýza T lymfocytů je komplikovanější než testy na protilátky.

A ze světa koronaviru potřetí. Jak se zde již psalo, zatímco v Číně se na počátku pandemie virus vyskytoval především ve variantě D614, na cestě do světa, hlavně v okamžiku při průniku do Evropy, se objevila mutace G614.
Viz také: G614: Mutace, která koronaviru otevřela Evropu?

Verze G614 a D614 mají různé geny pro proteiny na virové čepičce, které virus používal pro průnik do lidských buněk. Nová analýza ukazuje, jak se v důsledku toho liší fungování obou verzí. Podle týmu z Duke University, Los Alamos National Laboratory a La Jolla Institute se nová verze D614 opravdu dokáže rychleji replikovat a v krvi nakažených je potom stanoveno („vytitrováno“) víc virových částic. U koronaviru se obecně uvádí, že nebezpečnost hodně záleží na dávce, kterou člověk do sebe dostane, takže by to mohlo naznačovat velký problém.
Naštěstí se ale zdá, že mutace D614 se sice rychleji replikuje, a proto postupně převládla, ale není nějak „zlejší“, nemá větší smrtnost. Virus nicméně dokáže rychleji růst i infikovat další lidi. Dokonce je možné, že že verze G614 nevyžadovala od pacientů produkci takového množství protilátek (a to i když měli v těle virových částic více), takže virus se současně s šířením spíše začal ochočovat. T je pro parazity častá strategie, nikoliv ale jediná možná (pro parazita je za určitých okolností výhodné, pokud pacient nemá žádné nebo jen minimální příznaky – záleží na způsobech jeho šíření a na tom, jak probíhá kompetice různých verzí viru).
Data o pacientech porovnávající průběh nemoci G614 vs. D614 byly získány v San Diegu.

Takuya Sekine et al. Robust T cell immunity in convalescent individuals with asymptomatic or mild COVID-19, (2020). DOI: 10.1101/2020.06.29.174888
„Tracking changes in SARS-CoV-2 Spike: evidence that D614G increases infectivity of the COVID-19 virus“ Cell (2020). DOI: 10.1016/j.cell.2020.06.043

Zdroj: Karolinska Institutet / La Jolla Institute for Immunology / MedicalXpress.com a další

Měření rozpadu beta v zrcadlových jádrech zpřesnilo vlastnosti slabé interakce

Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close