Sciencemag.cz
Doporučujeme
Železo mělo být oproti bronzu levné. To je ale relativní, jak uvidíme dále. Ještě kolem roku 1100 (tedy nějakých 2 000 let od začátku doby železné ve střední Evropě) se železných nástrojů používalo celkem málo – a to dokonce kousek od Prahy, tedy v centru státu.
Následující text vychází z mé oblíbené knihy Legenda o Ostojovi. Její autor Zdeněk Smetánka vyšel ze zmínky o sedláku Ostojovi v listině z doby kolem roku 1100 a pokusil se podrobně popsat, jak vlastně mohl vypadat svět a život tohoto člověka. Knihu mám rád i proto, že se odehrává na Levém Hradci, oblíbeném místě mých vycházek. Zde bylo na konci 9. století nejspíš i první centrum vznikající přemyslovského státu, než se přesunulo na Pražský hrad (zapomeňte na Libuši, Vyšehrad je pozdější). Kolem roku 1100 byl už Levý Hradec napůl opuštěný a za zenitem své slávy, pořád ale kousek od centra, žádná periferie (jak se to lišilo tam?). (Poznámka ještě k samotné knize: Je už starší, na něco se názory historiků a archeologů mezitím samozřejmě mohly změnit; zvláště v takových věcech, které souvisejí s přírodními vědami, archeobotanika apod.)
Na Ostojově životě mě překvapilo třeba to, jak pomalu postupovala dělba práce. Ostoj nakupoval sůl, kovové předměty a už si sám nevyráběl keramiku. Vše další si ale opatřoval vlastními silami; i když v nedalekých Úněticích byl vodní mlýn, nejspíš si ale mlel (resp. jeho rodina) obilí ručně. Totéž výroba oděvů. Neměl nazbyt prostředků, jimiž by mohl uhradit cizí práci – jeho obživa byla zřejmě napjatá. Vrchnosti platil svou prací a odváděl daně – už v mincích, mimochodem, které musel získat směnou, nejspíš prodejem přírůstků hospodářských zvířat.
Čímž se dostáváme ke kovu, hlavnímu tématu této glosy. Ačkoliv žil kousek od centra, platil stříbrnými mincemi a železo mělo být v té době dávno zavedené a levné, skoro všechny předměty měl ze dřeva. Rýč byl dřevěný, okován pouze na okrajích. Motyka byla dřevěný (kovové se objevily až ve 13. století v souvislosti se středověkou kolonizací a masivním klučením lesa). Nádoby byly keramické či dřevěné, Ostoj podle všeho neměl ani kovový kotel (i později trochu luxusní předmět).
Železný byl klíč (pokud Ostoj ale vůbec měl zámek), ostří nože a sekera, kde ale mohla být ve srovnání s dnešními předměty kovová část menší (poznámka: i když asi ne zase tak malá, jako kousek mědi na „sekeře“ Otziho). Vůbec se nepoužívaly železné hřebíky. (U Vikingů v Grónsku – i v dobrých časech značně izolovaném – se uvádí, že tam byl kovu takový nedostatek, že hřebíky se překovávaly; no, Ostoj kousek od pražského tržiště je neměl vůbec; i když šlo o příslušníka nižších vrstev, pravda.)
Kovová část byla na oradle, opět ale jen kousek a zbytek rádla byl dřevěný.
Ještě měl asi železné pružinové nůžky na práci s textilem i hygienu (břitvu na holení téměř jistě ne), možná jehlu (ta ale spíš byla kostěná, to možná i háček udice) a šídlo na propichování látek, pak měl ještě křesadlo, ale nejsme si jisti, jak vypadalo. A pak asi ještě srp a nejspíš i kosu (pokud ale kosil; obilí se tehdy sekalo srpem tak, že se klasy přitom držely v ruce; ale trávu pro svá zvířata asi kosil). Nejspíš chyběly i tak běžné a samozřejmé typy nářadí, jako je pila, pilník, nebozízek, dláto, kleště…
Snad ještě stojí za pozornost, že vedle psa měl podle knihy nejspíš i kočky (poznámka: není ale rozšíření koček u nás spíše až pozdější?); kůň byl tehdy samozřejmě luxus, oradlo tahal hovězí dobytek.
Prostě železa bylo málo. Ostatně ve starší době bronzové byly z kovu víceméně jen ozdoby nebo zbraně, srp byl stále kamenný. Přece jen nějaký posun zde tedy nastal.
Z toho pak ale může i vyplývat, že naše dělení na dobu kamennou, bronzovou a železnou (eventuálně ještě chalkolit) může vycházet i z toho, že toto dokážeme v archeologických nálezech snadno rozlišit. Byl-li ještě kolem roku 1100 na Levém Hradci kov tak vzácný, v eneolitu nebo době bronzové hrál nejspíš ještě menší roli (pomineme vojenství a symbolickou rovinu – ta může obnášet třeba i „kouzlo“ s transmutací hmoty – tavením). Jiné technologie mohly život ovlivnit mnohem víc než metalurgie – tak třeba zavádění nových plodin a hospodářských zvířat, jejich šlechtění, další techniky typu orby, zavlažování, hnojení, keramika. Kvalitu života mohlo podstatně ovlivnit třeba taková postel nebo stůl a židle, pivo a ovocné víno.
Snad by by stále za to třeba základní členění pravěku po vzniku zemědělství zavést podle orby – „dobu před pluhem“ a po pluhu, například? Ten kov, i když ho je málo, ale samozřejmě dokážeme v archeologických nálezech snadno rozpoznat; a chronologie je tak už také zavedená, samozřejmě…
Viz také: Nejstarší evropské „peníze“ pocházejí už ze starší doby bronzové
Do teď jsem se domníval, že Ostoj byl v podstatě vladyka, tedy vesnický předák. Hm.
Podle té knihy ne, byl to poddany, patril kostelu v Uneticich. A Levy Hradec uz tehdy nebyla zdaleka tak prestizni adresa jako kolem r. 900.