Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl existovat i přímo v něm. To by samozřejmě výrazně zvýšilo naši šanci místní organismy detekovat.
Radarové zkoumání grónského ledu, pod nímž, jak se nakonec ukázalo, se skrývaly vodní kapsy, vedlo vědce k domněnce, že na Europě by to mohlo být stejné – na jejím povrchu se totiž nacházejí ledové útvary podobné těm nad kapsami v Grónsku. Nápadná je podobnost především mezi dvojitými hřebeny (hřbety) ve tavru písmena M. Ty v Grónsku (vědci je původně zkoumali v souvislosti s klimatickými změnami) připomínají nejznámější útvar na povrchu Europy. Obecně na Europě vidíme průrvy v ledovém povrchu měsíce, jejichž hřebeny dosahují téměř 300 metrů a bývají odděleny údolími širokými necelý kilometr.
Výzkum ukázal, že v Grónsku se dvojitý hřeben vytvořil v místě, kde voda z povrchových jezer a potoků teče do země a zde zamrzá. Na Europě by to mohlo fungovat obráceně a voda z podpovrchového oceánu by mohla být vytlačována do trhlin v plášti. Plášť Europy tak nemusí být blok inertního ledu, zřejmě v něm probíhá řada geologických a hydrologických procesů.
Na povrch Europy se navíc dostává slušné množství organických látek z vesmíru, tj. hlavně z dalších Jupiterových měsíců (včetně vulkánů Io). To by mohlo zvyšovat obyvatelnost vodních kapes v plášti, ale v případě probíhající látkové výměny i oceánu hluboko dole.
Riley Culberg, Double ridge formation over shallow water sills on Jupiter’s moon Europa, Nature Communications (2022). DOI: 10.1038/s41467-022-29458-3. www.nature.com/articles/s41467-022-29458-3
Zdroj: Stanford University / Phys.org
