Sciencemag.cz
Doporučujeme
Obyvatelnost Země je dána nejen teplotou průměrnou, ale i tím, že tato teplota v průběhu roku příliš nekolísá. Země i planety ve Sluneční soustavě obecně mají velmi nízkou excentricitu oběžné dráhy – tedy se pohybují kolem Slunce po elipsách, které se příliš neliší od kružnic.
V jiných soustavách to může být jinak, v „obyvatelné zóně jako průměru“ se mohou nacházet i planety s mnohem výstřednější oběžnou dráhou. Při hledání života je obecně máme tendenci vylučovat, protože těžko pokládat za obyvatelné prostředí, kde se oceány tu vaří a tu mrznou (zjednodušeně řečeno). Tyler Robinson z Northern Arizona University v této souvislosti ale upozornil na zajímavou věc. Podle něj by při vzniku života příslušné prostředí mohlo být dokonce výhodou. Například u některých reakcí prebiotické chemie se proces modeluje tak, že příslušná směs měla v loužích opakovaně rozmrzat a zase vymrzat. Cyklus přílivu a odlivu mohl na některých místech fungovat podobně. Dejme tomu, že růst teploty na excentrické exoplanetě by mohl způsobit zahuštění roztoku, zrychlit chemické reakce, dodat jim energii; prostě příslušná oscilace by biochemii mohla dokonce pomáhat. Život, a to dokonce i život pozemského typu, bychom proto neměli pokládat za vyloučený ani na exoplanetách s výstřední oběžnou dráhou.
Zdroj: Laurence Tognetti: Searching for Life on Highly Eccentric Exoplanets. UniverseToday.com
Poznámka PH: Vyloučit výše uvedenou možnost asi nelze, ale subjektivně to jako pravděpodobné zrovna nepůsobí. Fáze „zmrznutí“ možná ničemu neuškodí, ale během teplé fáze se složitější organické látky rozloží. Třeba by nějaká exoplaneta mohla mít mechanismy, které kolísání teplot budou mírnit i při výstřední oběžné dráze. Obyvatelná by pak ovšem byla nikoliv díky excentricitě, ale jí navzdory.
