Zavazujeme si boty, nasazujeme kravaty, zápasíme s elektrickými kabely. I přes každodenní praktickou zkušenost s uzly však většina lidí nedokáže při pohledu na ně rozeznat slabý uzel od silného, zjistil nový výzkum Univerzity Johnse Hopkinse.
Výzkumníci ukázali lidem obrázky dvou uzlů a požádali je, aby vybrali ten silnější. Nedokázali to.
Promítli lidem videa jednotlivých uzlů, kde se uzly pomalu otáčejí, aby si je mohli dobře prohlédnout. Stále se nedařilo najít správnou odpověď.
A lidé to nezvládli ani tehdy, když jim výzkumníci předvedli každý uzel vedle schématu jejich konstrukce.
Práce, nově publikovaná v časopise Open Mind, odhaluje dosud neznámou slepou skvrnu v našem „fyzikálním uvažování“ (vnímání fyzického světa).
Za projektem stojí Sholei Croom, zabývající se „intuitivní fyzikou“ – tím, co lidé chápou o prostředí pouhým pohledem. K experimentu ji inspirovalo to, že ráda vyšívá, ale nedokázala se vyznat v uzlech ani u vlastního výtvoru.
Samotný dále provedený experiment byl jednoduchý: Vědci ukázali účastníkům čtyři uzly, které jsou si fyzicky podobné, ale mají rozdílnou sílu (viz obrázek níže). Lidé byli požádáni, aby se na uzly podívali, vždy po dvou, a ukázali na ten nejsilnější. Co je přitom kuriózní, i v těch případech, kdy odhadli sílu správně, tak učinili ze špatných důvodů a svou volbu vysvětlovali pomocí takových aspektů uzlu, které neměly s jeho pevností nic společného. (Poznámka PH: v původní tisková zprávě se píše doslova, že lidé se „shodně mýlili. A co víc, v několika málo případech, kdy odhadli správně“. Čili výsledky možná nebyly náhodné, ale „systematicky chybné“, šlo snad přímo o klam/paradox? Byla správná odpověď nižší než 25 %)
Testované uzly se pohybovaly od jednoho z nejsilnějších základních uzlů (reef; česky správně asi kasací), až po uzel tak slabý, že se může rozplést, když se do něj jemně šťouchne (smuteční – grief; nebo jaká je česká terminologie). Dokonce ani mezi těmito dvěma uzly, postavenými vedle sebe, nedokázali lidé ukázat na ten silnější.
Možná by si v testu vedli lépe lidé, kteří s uzly pracují nějak „do hloubky“, námořníci či horolezci? Na druhé straně každodenní zkušenost s rozvazováním uzlů na provázcích nebo se zavazováním tkaniček máme prakticky všichni a není nám to nic platné…
Sholei Croom et al, Tangled Physics: Knots Strain Intuitive Physical Reasoning, Open Mind (2024). DOI: 10.1162/opmi_a_00159
Zdroj: Johns Hopkins University / Phys.org
Poznámka: Korespondovaly by výsledky s tím, jak jsou lidé úspěšní v „geometrických“ částech IQ testů?
Vidím A a D jako tentýž. Mám neznámou slepou skvrnu?
Re Josef Juhas:
Uzel D je uvázaný stejně jako A, ale tahá se za jiné konce!