Sciencemag.cz
Doporučujeme
Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂.
S hromaděním oxidu uhličitého v atmosféře se bude Země oteplovat. Jak velké oteplení ale způsobí určitý nárůst CO₂, to moc jasné není.
Nový výzkum vedený vědci z University of Washington za účelem lepšího pochopení vztahu mezi koncentrací atmosférického CO₂ a globální teplotou analyzuje poslední dobu ledovou, kdy byla velká část Severní Ameriky pokryta ledem. Studie vede k závěru, že zatímco většina odhadů budoucího oteplování se v důsledku nových modelů nemění, absolutně nejhorší scénář (= s nejvyšším nárůstem teploty) je nepravděpodobný, respektive by byl mírnější.
„Hlavním přínosem naší studie je zúžení odhadu citlivosti klimatu, což zlepšuje naši schopnost vytvářet prognózy budoucího oteplování,“ uvedl hlavní autor studie Vince Cooper. „Tím, že se podíváme na to, o kolik byla Země v dávné minulosti chladnější při nižším množství skleníkových plynů, můžeme odhadnout, o kolik se oteplí současné klima při jejich vyšším množství.“
Nová práce nemění nejmírnější scénář oteplení v důsledku zdvojnásobení CO₂ – tedy průměrné zvýšení teploty o 2 stupně Celsia na celém světě – ani nejpravděpodobnější odhad, který činí asi 3 stupně Celsia. Snižuje však nejhorší scénář růstu teploty o celý stupeň, z 5 stupňů Celsia na 4 stupně Celsia. (Pro srovnání, v současné době je koncentrace CO₂ 425 ppm, což je asi 1,5násobek předindustriální úrovně, a pokud emise neklesnou, směřujeme podle studie k dvojnásobku předindustriální úrovně před koncem tohoto století.)
Vědci shrnují, že poslední desetiletí nejsou dobrým ukazatelem, z něhož bychom mohli určit budoucnost klimatu. Krátkodobé klimatické cykly a účinky znečištění atmosféry jsou jen některými z důvodů, proč nelze poslední trendy spolehlivě extrapolovat pro zbytek tohoto století.
Nová studie se proto zaměřila na období před 21 000 lety (poslední glaciální maximum), kdy byla Země v průměru o 6 stupňů chladnější než dnes. Záznamy z ledových jader ukazují, že obsah CO₂ v atmosféře byl tehdy méně než poloviční ve srovnání s dnešními hodnotami a činil přibližně 190 ppm.
V nové studii autoři zkombinovali prehistorické klimatické záznamy – včetně oceánských sedimentů, ledových jader a zachovaného pylu – s počítačovými modely zemského klimatu, aby simulovali klima v období posledního glaciálního maxima. Když byla velká část Severní Ameriky pokryta ledem, ledový příkrov neochlazoval planetu jen tím, že odrážel letní sluneční světlo od kontinentů, jak uvažovaly předchozí studie. Změnou proudění větrů a oceánských proudů způsobil ledový příkrov navíc také to, že severní Tichý a Atlantský oceán se obzvlášť ochladily a obloha nad nimi byla skoro stále pod mrakem. Tyto změny oblačnosti nad oceány ještě umocnily globální ochlazovací účinky ledovce tím, že Země odrážela více slunečního světla. Samotný oxid uhličitý měl na vývoj teploty menší roli, než se dosud předpokládalo – z toho pak vyplývá i menší dopad změn jeho koncentrace, který můžeme očekávat do budoucna (poznámka: i když to celé se zde studuje spojuje pouze s jedním ze zvažovaných scénářů, ne s očekávaným „průměrným“ oteplením).
Vincent Cooper et al, Last Glacial Maximum pattern effects reduce climate sensitivity estimates, Science Advances (2024). DOI: 10.1126/sciadv.adk9461. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.adk9461
Zdroj: University of Washington / Phys.org, přeloženo, zkráceno
V poslední době hodně roste počet onemocnění rakovinou kůže. Jelikož před 60-ti lety prakticky o rakovině kůže nikdo nevěděl, stálo by za prozkoumání, zda množství onemocnění rakovinou kůže a oteplování planety nemá společný původ.
no, ta rakovina kuze se spis davala do souvislosti s ozonovou dirou nez s oteplovanim. take s zivotnim stylem – opalovani, solaria… (a pokud jde o umrti, pak zde zde to v cislech relativne roste, protoze jine typy rakoviny umime lecit s vetsi uspesnosti, asi?)