Pokud nějaký druh zvětší svůj genom, zvětší se i objem jeho buněk a často i celých orgánů. Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné …
více »Češi zkoumají geny, kvůli kterým vážně onemocní tisíce dětí ročně
Existuje skupina onemocnění, v 95 % zatím neléčitelných, jimiž celosvětově trpí více lidí, než je pacientů s rakovinou a AIDS dohromady. Přesto jsou nazývána jako vzácná onemocnění, protože na každé z nich připadá jen několik stovek či desítek pacientů. Vzácných onemocnění je však známo okolo 7000 a v ČR jimi …
více »Indiánský pes chovaný na vlnu připomínal samojeda
Indiánské kultury na severozápadě severní Ameriky jsou velmi zajímavé hned z celé řady důvodů. Jde o ojedinělý doklad organizované usedlé společnosti bez zemědělství (odpovídající roli zde hrál rybolov založený především na tazích lososů), s otroctvím, lidskými obětmi…. A navíc se zde tkalo ze psí srsti. (Poznámka: Kde jinde? Nejedná se …
více »Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce …
více »K čemu je houbám psilocybin? Možná byl proti plžům – po konci dinosaurů
Houby z rodu Psilocybe (i některých dalších) nevytvářejí psychoaktivní látky psilocybin a psilocyn proto, aby nám poskytly rekreační halucinogeny ani nová antidepresiva. Význam těchto sloučenin pro samotné houby ovšem zatím neznáme, nebo si alespoň nejsme jisti. Nová studie naznačuje možné odpovědi díky výzkumu evoluce těchto molekul. Tým pod vedením vědců …
více »Předvídatelnost evoluce by mohla usnadnit boj s bakteriemi rezistentními na antibiotika
Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …
více »Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …
více »Neandrtálci mohli být ranní ptáčata
Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …
více »Nově objevené mutace se podílejí na rozvoji leukémie
Problém může nastat, pokud se mutovaná forma PPM1D objeví například v kmenové buňce kostní dřeně. Díky spojenému úsilí dvou týmů Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo odhalit další příčinu vzniku rakoviny – konkrétně leukémie. Experti objevili nové mutace v genu PPM1D, které maří práci „strážců“ lidského genomu, a tím …
více »Rostliny asi hemoglobin nezískaly od živočichů
Pohlavní promíchávání genů v genofondu by mohlo být považováno za jistý druh půjčování či sdílení genetických „nápadů“, jenže pohlavní rekombinace je možná vždy jen v rámci jednoho druhu a na tento konkrétní druh také omezena, a proto je to pro tuto kapitolu, která se zabývá srovnáváním mezidruhovým (například mezi vačnatci …
více »