Mužští příbuzní – sourozenci nebo otec a syn – mají potomka se stejnou, jim biologicky nepříbuznou ženou… Prestižní časopis Nature dnes publikoval studii, kterou vedla Zuzana Hofmanová, vědkyně z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, jež díky detailním genetickým a archeologickým analýzám odhalila podrobnosti ze života dávno zmizelé …
více »Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
Vědci studovali vývojové vady v obličejové oblasti na myších modelech, které mají mutaci v genu Cdk13. Výsledky vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR prokázaly klíčovou roli genu Cdk13 ve formování obličeje a vývoji obličejových nervů. Práce odhalila širší význam stejnojmenného proteinu, který obecně ovlivňuje „přepis“ genů podstatných …
více »Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám
Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …
více »Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův
Pozoruhodný způsob rozmnožování skokana zeleného, který vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony, popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR u dalšího druhu skokana z jižní Evropy. Unikátní reprodukce bez míchání genetické informace od obou rodičů bude pravděpodobně rozšířená i u dalších druhů s hybridním původem. Obojživelníci, …
více »Nečekané rozdíly ve velikosti rostlinných genomů ovlivňují růst a rozšíření rostlin
Pokud nějaký druh zvětší svůj genom, zvětší se i objem jeho buněk a často i celých orgánů. Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné …
více »Češi zkoumají geny, kvůli kterým vážně onemocní tisíce dětí ročně
Existuje skupina onemocnění, v 95 % zatím neléčitelných, jimiž celosvětově trpí více lidí, než je pacientů s rakovinou a AIDS dohromady. Přesto jsou nazývána jako vzácná onemocnění, protože na každé z nich připadá jen několik stovek či desítek pacientů. Vzácných onemocnění je však známo okolo 7000 a v ČR jimi …
více »Indiánský pes chovaný na vlnu připomínal samojeda
Indiánské kultury na severozápadě severní Ameriky jsou velmi zajímavé hned z celé řady důvodů. Jde o ojedinělý doklad organizované usedlé společnosti bez zemědělství (odpovídající roli zde hrál rybolov založený především na tazích lososů), s otroctvím, lidskými obětmi…. A navíc se zde tkalo ze psí srsti. (Poznámka: Kde jinde? Nejedná se …
více »Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce …
více »K čemu je houbám psilocybin? Možná byl proti plžům – po konci dinosaurů
Houby z rodu Psilocybe (i některých dalších) nevytvářejí psychoaktivní látky psilocybin a psilocyn proto, aby nám poskytly rekreační halucinogeny ani nová antidepresiva. Význam těchto sloučenin pro samotné houby ovšem zatím neznáme, nebo si alespoň nejsme jisti. Nová studie naznačuje možné odpovědi díky výzkumu evoluce těchto molekul. Tým pod vedením vědců …
více »Předvídatelnost evoluce by mohla usnadnit boj s bakteriemi rezistentními na antibiotika
Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …
více »