Nejpravděpodobnější stáří vesmíru vyšlo asi na 13,6 miliardy let – odpovídá stanovení Hubbleovy konstanty z mikrovlnného pozadí.
Vědci z Univerzity v Bologni a Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi (AIP) navrhli nový způsob, jak řešit problém stanovené Hubbleovy konstanty. Namísto měření rychlosti rozpínání vesmíru se pokusili přesně stanovit jeho stáří. Pomocí přesných údajů o hvězdách určili stáří pečlivě vybraných velmi starých hvězd v Mléčné dráze a došli k závěru, že nejpravděpodobnější věk je 13,6 miliardy let. Přitom předpokládáme, že vesmír je jen o maličko starší než nejstarší hvězdy.
Za předpokladu platnosti standardního (kosmologického) modelu je tento věk v rozporu s mladším vesmírem, který vyplývá z měření rychlosti expanze na základě cefeid a supernov, ale je v souladu se větším stářím odvozeným z pozorování kosmického mikrovlnného pozadí, čímž přidává nový pohled do probíhající debaty o Hubbleově napětí (tension).
Místo hledání nesrovnalostí přímo v rychlosti rozpínání byl takto zjištěný rozpor převeden do sporu o stáří vesmíru (age tension). Kosmologické modely spojují současnou rychlost expanze vesmíru přímo s jeho věkem: vyšší hodnota Hubbleovy konstanty znamená mladší vesmír, zatímco menší hodnota odpovídá vesmíru staršímu. Měření Hubbleovy konstanty založená na měřeních v současném vesmíru (z cefeid a supernov) na jedné straně a v raném vesmíru (z kosmického mikrovlnného pozadí) na straně druhé obě odpovídají stáří vesmíru přibližně 13 a 14 miliard let, nicméně i zde se výsledky dostatečně liší.
Práce vycházela ze stávajícího katalogu stáří hvězd z předchozí studie AIP, ve které bylo přesné stáří změřeno kombinací několika informací o jasu, poloze a vzdálenosti více než 200 000 hvězd v Mléčné dráze. Klíčovým prvkem bylo použití třetího vydání dat z mise ESA Gaia, která poskytuje mimořádně přesné paralaxy a spektra, a tím i vylepšené parametry pro velké množství blízkých hvězd.
Z tohoto rozsáhlého souboru dat byl sestaven pečlivě vybraný vzorek nejstarších hvězd s nejspolehlivějšími odhady jejich věku. Důraz byl kladen na kvalitu dat před kvantitou; byly vybrány pouze hvězdy, jejichž věk bylo možné spolehlivě určit pomocí kódu StarHorse, a byly odstraněny potenciální kontaminace dat. Výsledek: u konečného vzorku asi 100 hvězd je nejpravděpodobnější stáří asi 13,6 miliardy let. To je příliš na to, aby tato hodnota byla slučitelná se stářím vesmíru odvozeným z cefeid a supernov (pokud se nezmění jiné složky kosmologických modelů), ale dobře se shoduje se stářím odvozeným z kosmického mikrovlnného pozadí.
Ačkoli tyto výsledky podle autorů studie nejsou dosud konečné kvůli přetrvávajícím nejistotám v odhadech stáří hvězd, poskytují důležitý nezávislý podklad pro debatu o Hubbleově napětí.
Elena Tomasetti et al, The oldest Milky Way stars: New constraints on the age of the Universe and the Hubble constant, Astronomy & Astrophysics (2026). DOI: 10.1051/0004-6361/202557038
Zdroj: Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Sciencemag.cz
