Sciencemag.cz
Related Articles
Mikroorganismy zahrabané do v trosek vzniklých po dopadu asteroidu by se mohly katapultovat na jiné planety – včetně Země – a přežít, vyplývá z nové studie vědců z Johns Hopkins University. Práce dokazuje, že minimálně jedna konkrétní bakterie snadno odolává extrémnímu tlaku srovnatelnému s vystřelením z Marsu po dopadu asteroidu, stejně jako nehostinným podmínkám, kterým by čelila během následující cesty vesmírem. Související obecnější teorii pak můžeme označit jako litopanspermii.
Nová studie naznačuje, že mikroorganismy mohou přežít mnohem extrémnější podmínky, než se očekávalo a vyvolává otázky týkající se šíření života vesmírem. Práce má také důsledky pro vesmírné mise a otázku možné kontaminace životem – jeho přenosem mezi různými tělesy.
Aby vědci mohli studovat, jak by mikroorganismus realisticky zvládl stres při vyvržení ze své planety, vymysleli způsob, jak replikovat tlak a za biologický model si zvolili speciální organismus.
Tým se rozhodl otestovat Deinococcus radiodurans, pouštní bakterii nalezenou ve vysokohorských pouštích Chile, která je známá svou schopností přežít i v nejnepříznivějších podmínkách podobných těm ve vesmíru – od extrémního chladu a sucha až po intenzivní záření. Má silnou buněčnou stěnu a pozoruhodnou schopnost se sama opravovat. Takové vlastnosti by např. mohly potřebovat bakterie pozemského typu žijící na Marsu.
Experiment simuloval tlak při dopadu asteroidu a vyvržení z Marsu tak, že mikroorganismus byl vložen mezi kovové desky a poté na něj byl vystřelen projektil z plynové pistole. Projektil zasáhl desky rychlostí až 500 km za hodinu, čímž vyvolal tlak 1 až 3 gigapascaly. Pro srovnání, tlak na dně Mariánského příkopu, nejhlubší části oceánů na Zemi, je desetina gigapascalu. I nejnižší tlak použitý v tomto experimentu je tedy více než desetkrát vyšší.
Po výstřelu tým určil, zda bakterie přežily, a prozkoumal genetický materiál přeživších, aby zjistil, jak vysoký tlak zvládly.
Bakterie se ukázaly jako velmi těžko zabitelné. Přežily téměř všechny testy při tlaku 1,4 gigapascalu a 60 % zvládlo i tlak 2,4 gigapascalu. Buňky nevykazovaly žádné známky poškození po zásahu nižším tlakem, ale po experimentech s vyšším tlakem tým pozoroval některé prasklé membrány a vnitřní poškození.
Nakonec dříve „zemřelo“ zařízení. Ocelová konstrukce držící desky se rozpadla dříve než bakterie.
Tisková zpráva dále v této souvislosti zmiňuje i občas uváděné možnosti marsovského původu pozemského života.
Extremophile survives the transient pressures associated with impact-induced ejection from Mars, PNAS Nexus (2026). doi.org/10.1093/pnasnexus/pgag018
Zdroj: Johns Hopkins University / Phys.org, přeloženo / zkráceno
