Články

Disk z Nebry je prý mladší – a tudíž ne tak výjimečný

Disk z Nebry, unikátní památka ze samých počátků středoevropské doby bronzové, představuje fascinující objekt. Bronzový základ, k němuž se postupně přitepávalo zlato, znázorňuje Zemi, Slunce, Měsíc a pravděpodobně Plejády. Chytré přenosné počítadlo, s jehož pomocí se daly předpovědět slunovraty (no dobrá, „počítadlo“ jen s velkou nadsázkou, není to strojek z …

více »

Luštěniny a „symbiotické“ bakterie spolu bojují

Jak známo, některé rostliny dokáží získávat dusík za pomoci symbiotických bakterií u svých kořenů (rhizobie). Až dosud se předpokládalo, že taková symbióza má poměrně přímočarý průběh, kdy bakterie dodávají amonné ionty vzniklé fixací vzdušného dusíku a rostliny jim za to poskytují organické sloučeniny uhlíku (hlavně karboxylové kyseliny). Beat Christen, Matthias …

více »

V CERNu vytvořili z fotonů hmotu – bosony W

Při anihilaci vzniká z hmoty energie, opačný proces nastává při zrození částice a antičástice z energie vakua. Ty však obvykle (pomiňme okolí černých děr) zase vzápětí anihilují. Kdy tedy z energie nevratně vzniká hmota? Na velkém hadronovém urychlovači v CERNu většinou také přeměňují hmotu na energii, maximálně tuto energii poté …

více »

Povrch Měsíce může oxidovat pozemský kyslík

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Podivné spojení mezi dvěma objekty zdánlivě zcela oddělenými prázdným prostorem. Ve vysokých zeměpisných šířkách Měsíce se překvapivě vyskytuje železo ve formě hematitu (oxid železitý, krevel), tedy v oxidované formě. Takové výsledky přinesl nový výzkum, jehož výsledky byly publikovány v Science Advances (hlavní autor Shuai Li, University of Hawaii v Manoa). …

více »

Proč si vydry pohazují s kameny?

Mořské vydry používají nástroje celkem jednoznačně k tomu, aby se dostaly k potravě, smysl jejich počínání nevzbuzuje další otázky. Jenže i různé druhy říčních vyder si hrávají s kameny, alespoň v zoologických zahradách. Proč to vůbec dělají? Zůstaňme u chování vyder v zajetí. Vědci z University of Exeter nyní podrobně …

více »

Klima na exoplanetách: Jak funguje oceán a jak pevnina

Přítomnost kontinentu snižuje účinnost přenášení tepla z denní na noční stranu. Většina hvězd v Galaxii jsou červení trpaslíci. Exoplanety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a malé velikosti hledají lépe. Na druhou stranu jsou červení trpaslíci velmi problematické hvězdné matky. Jedním z důvodů je vázaná rotace. Velká část potenciálně …

více »

Černé díry by měly bránit ohřívání plynu mezi galaxiemi

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

V rámci kup galaxií mezi jednotlivými galaxiemi není prázdno, ale vyskytuje se zde plyn. Proč z něj pak nevznikají nové hvězdy? Předpokládáme, že za tím stojí černí díry uprostřed jednotlivých galaxií v kupě. Radioastronomové nyní detekovali paprsky horkého plynu vystřeleného černou dírou v centru kupy galaxií Fénix, která je od …

více »

Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close