Knihy

Hyperthymesie: Jiná podoba zázračné paměti

AJ měla sice výjimečnou paměť na události a chvíle ze svého života, už si ale tolik nevybavovala informace, které s jejím životem nesouvisely. Jaké množství informací dokáže lidská mysl uchovat? Taková otázka napadne minimálně jednou za život snad každého. Někteří si ji položí třeba ve chvíli, kdy horečně „googlují“, jak …

více »

Kvantová kosmologie

Kosmologie se dříve považovala za pseudovědu a útočiště fyziků, kteří sice mohou mít za sebou řadu užitečných výsledků, ale ve své senilitě se stali mystiky. Příčiny byly dvě. První byla skoro úplná absence věrohodných pozorování. Vždyť až do dvacátých let tohoto století jediným důležitým kosmologickým pozorováním bylo, že obloha je …

více »

Oteplování: Obchodníci se strachem

Jak zvláštní! Nejbohatší, nejbezpečnější civilizace s nejdéle žijícími lidmi, největšími zdroji a s nejvyšším stupněm porozumění vlastní technologii se stává tou nejustrašenější v historii. Aaron Wildawsky, sociolog a politolog (1930–1993) Během 20. století vztah lidstva k přírodě prošel revolucí. Na začátku století byly lidské zásahy do přírody vnímány jako prospěšné, …

více »

Auta jako vlny nebo písečná zrna

Doprava jako kolektivní fyzikální jev. Teoretické maximum aut na dálnicích a co tomu brání. Zácpy. Zahlédnete v provozu pár mezer a dvakrát změníte jízdní pruh, jak se snažíte protlačit kupředu, abyste dojeli dřív. Na okamžik mrknete mimo silnici a zapnete si rádio, abyste si poslechli zprávy o počasí a o …

více »

Priony – nebo viry?

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

S dr. Laurou Manuelidisovou jsem se setkal jednoho krásného dne v newyorské čtvrti Chelsea. Když právě nepíše kritikou velmi dobře přijímanou poezii, vede Oddělení neuropatologie na Yale University. Stala se hlavní mluvčí poměrně malé skupiny vědců, kteří se domnívají, že priony nejsou sebereplikující, zdánlivě nesmrtelné bílkovinné patogeny, jak mnozí uvěřili. …

více »

Prostoročasová setkání Rogera Penrose a Stephena Hawkinga

Po objevu kvasarů, pulsarů a kosmického mikrovlnného záření nastal v 60. letech mimořádný rozvoj obecné relativity, nečekaně vzrostl její význam v astronomii a kosmologii. Ve speciálním miléniovém čísle časopisu britské fyzikální společnosti Physics World vyšel přehled odpovědí 130 fyziků na sedm otázek, z nichž druhá zněla: „Kterých pět fyziků vytvořilo …

více »

Teorie her: Minimax, maximin a pistolový souboj

Když mladý John Nash zavolal von Neumannovi, aby mu předvedl svůj důkaz, že všechny konečné hry mají alespoň jednu rovnováhu, pokud jsou povoleny smíšené strategie, von Neumann ho odmítl. Proč se mu Nashův příspěvek nezamlouval? Je pravda, že metoda, kterou Nash použil pro důkaz svého teorému, nebyla pro von Neumanna …

více »

Proč jsou hry v umělé inteligenci tak populární?

Hry patří k lidstvu od nepaměti. Je to vhodný nástroj, jak se naučit novým věcem, proto je dětství plné her, které nenásilnou podobou pomáhají osvojit si různé pohybové i kognitivní dovednosti. Někdy na toto poslání her v pokročilejším věku zapomínáme a hraní bereme tak trochu jako ztrátu času, i když …

více »

Proč ještě nemáme létající auta

Existují pouze dva důvody, proč v jednadvacátém století stále ještě nemáme létající auta: fyzika a chemie. (Uvažuji tu o létajících autech, která dokážou vzlétnout a přistát svisle, a ne o autech se zatahovacími křídly, což jsou v zásadě malá letadla. Tato druhá verze „létajícího auta“ skutečně existuje, ale nejde o …

více »

Neandrtálci a priony

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Mohla by se choroba podobná kuru stát novou epidemií, zasahující oblast mnohem větší, než je Nová Guinea? Podle biologického antropologa Simona Underdowna k tomu možná již došlo. Underdown se domnívá, že zdaleka ne všechny oběti transmisivních spongiformních encefalopatií byli Britové cpoucí se hamburgery anebo Novoguinejci, kteří si svou dobu kamennou …

více »