Naděje pro lidi s ALS a Huntingonovou chorobou?
Metoda CRISPR-Cas9 se standardně používá k vystřihování sekvencí z DNA. Vědci z University of California v San Diegu nyní v časopisu Cell publikovali i pokus využít CRISPR také k úpravám RNA (tzv. RCas9) Podařilo se jim proces provést i v živých buňkách a demonstrovat, že tímto způsobem by šlo odstranit příznaky amyotické laterální sklerózy (ALS), Huntigntonovy choroby (H. chorea) a myotické dystrofie typu 1 a 2.
Hlavní autor práce Gene Yeo uvádí, že „toxická RNA“ neznamená pouze to, že se nevytváří správný protein, ale příslušné molekuly se pak také v buňce hromadí a tvoří shluky/ložiska. Editování RNA může tedy znamenat jak vystřihání konkrétních sekvencí, tak i likvidaci celých ložisek (rozstříhání molekul, které obsahují příslušné sekvence). V obou případech se úspěšnost metody pohybovala mezi 93-95 %. Pokusy se prováděly na laboratorně pěstovaných lidských buňkách, v případě myotické dystrofie se takto podařilo získat svalové buňky, které připomínaly buňky zdravé (kontrolní).
K využití pro skutečnou léčbu ovšem povede ještě dlouhá cesta, metoda je teprve na samém začátku vývoje. Nicméně např. dostat nůžky do buněk by u RCas9 mohlo být jednodušší než při zavádění nových genů u jiných verzích genové terapie. Vědci totiž vytvořili zmenšenou verzi „nůžek“, které nestačí k editování DNA, ale s RNA si poradí. Menší nůžky lze pak do buňky snadněji vpravit pomocí virů. Jenomže i tak je třeba testovat, zda konkrétní virové vektory nebudou u buněk vyvolávat imunitní reakce atd.
Yeo a jeho kolegové už pro vývoj metody založili spin-off s názvem Locana.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
U ALS je známa genetická příčina? Pokud ne, i léčba na úrovni RNA je překvapující…
V případě Huntingonovy choroby je v určitém genu příliš namnožen jeden triplet, zde se zdá být jasné, že lze pak stříhat i na úrovni RNA. Má to ale nějaký smysl, když RNA se vytváří stále znovu, zatímco úprava RNA bude trvalá? Proč tedy vlastně při léčbě editovat RNA? (Možná jako pokus, zda pak upravený/chybějící protein nebude mít nežádoucí účinky, aby se léčba dala přerušit? Nebo je možné likvidovat ložiska RNA, i když neznáme konkrétní gen, který je způsobuje – problém je např. na úrovni přepisu?)