Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dobré a špatné supernovy?
Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý případ by mohl být typičtější.
Výsledky jsou teprve předběžné, nicméně J. Greaves v této souvislosti upozornila na význam fosforu pro pozemský život. Na nové planety se fosfor vyprodukovaný v supernovách může dostat hned při jejich vzniku, nebo sem může být dopravován pozdějšími impakty. Jenomže v meteoritech bylo fosforu nalezeno jen velmi málo, navíc v podobě, která příliš nepodporuje jeho další eventuální zapojení do biochemických reakcí.
Pokud by tedy planety potřebovaly získat fosfor hned při svém vzniku, pak – jak alespoň upozorňuje nová práce – by život ve většině nebo alespoň podstatné části vesmíru mohl být problém. Těžší prvky sem dodávají „špatné“ supernovy a fosforu zde bude málo. Vesmír se tak podle toho může dělit na oblasti „živé“ a pusté, eventuálně s různými typy života.
Zdroj: Phys.org
Poznámky PH: Nezdá se ale, že by život podobný pozemskému nemohl existovat bez fosforu. Stačilo by jako energetickou konzervu používat jinou vazbu než ATP, v nukleových kyselinách míst jiné zbytky. (Pár let staré „bakterie NASA“ s arsenem místo fosforu pomiňme, arsenu bude ve vesmíru ještě méně; nicméně je nějaký fosfor třeba na povrchu Titanu? Pokud bychom ho považovali za tak nezbytný pro život… což mi laicky zrovna nepřijde.)
