Umělecká představa dvojice aktivních černých děr v srdci dvou splývajících galaxií. Obě jsou obklopeny akrečním diskem horkého plynu. Část materiálu je vyvržena podél osy rotace každé z obou děr. Tyto výtrysky, omezené silnými magnetickými poli, se rozlétají vesmírem téměř rychlostí světla. Kredit: NASA, ESA, Joseph Olmsted (STScI)

Hubble a Chandra objevily dvojici supermasivních černých děr zatím nejblíže sobě

Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně září jako aktivní galaktická jádra (AGN).
Tato dvojice AGN je nejbližší dvojicí detekovanou v místním vesmíru pomocí pozorování na více vlnových délkách (ve viditelném a rentgenovém světle). Ačkoli již dříve bylo nalezeno několik desítek „dvojitých“ černých děr, jejich vzdálenosti jsou obvykle mnohem větší než v galaxii MCG-03-34-64. Astronomové využívající radioteleskopy pozorovali jednu dvojici supermasivních binárních černých děr v ještě větší blízkosti, avšak bez potvrzení na jiných vlnových délkách.
Galaxie MCG-03-34-64 se nachází ve vzdálenosti asi 800 milionů světelných let od nás.
Podobné situace byly pravděpodobně běžné v raném vesmíru, kdy docházelo k častějšímu slučování galaxií.
Obě superhmotné černé díry se kdysi nacházely v jádru svých hostitelských galaxií, při jejich splynutí se pak dostaly do těsné blízkosti. Budou se k sobě přibližovat po spirále, až nakonec splynou – možná za 100 milionů let – a přitom bude docházet ke generování gravitačních vln. Při splynutí obřích, „galaktických“ černých děr vznikají gravitační vlny o frekvencích, které současné detektory, jako je LIGO, nejsou schopny zaznamenat. Plánovaný detektor gravitačních vln nové generace LISA (Laser Interferometer Space Antenna) bude sestávat ze tří detektorů ve vesmíru, vzdálených od sebe miliony kilometrů, které dokážou zachytit i tyto gravitační vlny o delších vlnových délkách z hlubokého vesmíru.

Anna Trindade Falcão et al, Resolving a Candidate Dual Active Galactic Nucleus with ∼100 pc Separation in MCG-03-34-64, The Astrophysical Journal (2024). DOI: 10.3847/1538-4357/ad6b91
Zdroj: ESA/Hubble Information Centre / Phys.org

Další studie tvrdí, že černé díry na počátku vesmíru nevznikly z hvězd

Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *