Sciencemag.cz
Doporučujeme
Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca 55 tisíci lety, podíl neandrtálských genů v populaci evropského Homo sapiens klesal. Mohlo k tomu docházet z řady důvodů, kvůli snížené životaschopnost „kříženců“, kognitivním odlišnostem nebo odlišnostem ve vzhledu (nelíbili se sexuálním partnerům).
Evoluční antropologové z Max Planck Institute nyní prezentují jiný výsledek: podle studie publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences by geny už jednou převzaté od neandrtálců v genomu v průměru cca přetrvávaly. To ovšem kdyby mezi populacemi Afriky a Evropy/Asie nedocházelo k dalším výměnám genů, přičemž africké populace se s neandrtálci předtím nekřížily.
Jinak řečeno – to, že se geny neandrtálců postupně nařeďovaly, nemuselo být vůbec důsledkem negativní selekce, některé alely od neandrtálců nejspíš prostě časem zcela vypadly z populace v důsledku náhodného genetického driftu. Možná něco podobného platí i pro jiná setkávání blízce příbuzných druhů lidí či jejich předků.
Odhad, podle něhož neafrické populace mají v genomu kolem 2 % genů původem od neandrtálců, platí i nadále. Ve studii se rovněž uvádí, že pro různé typy genů se ovšem tento podíl liší, sekvencí kódujících proteiny jsme od neandrtálců převzali asi více než genů regulačních.
Martin Petr et al. Limits of long-term selection against Neandertal introgression, Proceedings of the National Academy of Sciences (2019). DOI: 10.1073/pnas.1814338116
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: Bylo by zajímavé udělat podobnou analýzu pro geny denisovanů. Pokud jejich podíl klesal např. v populaci Australanů, zde výše popsaný výklad už vypadá sporněji, protože příchod dalších lidí z Afriky zde hrál menší vliv.
