Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na rudé planetě v minulosti jezera jistě existovala, stejně jako řeky. Geolog Joseph R. Michalski z University of Hong a jeho kolegové nyní na základě provedené metaanalýzy dlouhodobých družicových dat tvrdí, že marsovských jezer mohlo být v minulosti mnohem víc, než se dnes obecně předpokládá. A tudíž Mars mohl být obyvatelnější, protože právě voda v kapalném stadiu představuje podmínku pro život pozemského typu – samozřejmě nutnou, nikoliv postačující.
„Podle usazenin jsme dosud na Marsu identifikovali přibližně 500 dávných jezer, ale téměř všechna z jezer, o nichž víme, jsou větší než 100 kilometrů čtverečních,“ uvádí J. Michalski. „Na Zemi je však 70 % jezer menších než tato velikost a vyskytují se v chladném prostředí, kde ustoupily ledovce. Tato jezera malých rozměrů je na Marsu obtížné identifikovat pomocí satelitního dálkového průzkumu, ale nejspíš jich existovalo mnoho. Je proto pravděpodobné, že nejméně 70 % marťanských jezer dosud nebylo objeveno.“
Studie také uvádí, že většina známých marťanských jezer pochází z období před 3 500 až 4 000 miliony let, ale každé z jezer mohlo v tomto časovém úseku trvat jen geologicky krátkou dobu (10 000 až 100 000 let). To znamená, že Mars byl i v té době pravděpodobně převážně chladný a suchý, oteplovalo se jen během krátkých epizod nebo třeba i jen lokálně. Tudíž studie současně říká, že na základě samotného počtu jezer bychom zase obyvatelnost (ani dávného) Marsu neměli přeceňovat. Některá z jezer byla ale zřejmě velká, hluboká a existovala i delší dobu; navíc se na jejich dně mohly nacházet i hydrotermální průduchy, které by vznik nebo alespoň přežívání jednoduchého života podporovat mohly.
Mimochodem, vzhledem k nižší gravitaci Marsu a všudypřítomné jemnozrnné půdě byla jezera na Marsu nejspíš velmi kalná a neumožňovala světlu pronikat příliš hluboko. S obdobou pozemské fotosyntézy by zde proto mohl být problém.
Joseph R. Michalski et al, Geological diversity and microbiological potential of lakes on Mars, Nature Astronomy (2022). DOI: 10.1038/s41550-022-01743-7
Zdroj: The University of Hong Kong / Phys.org
