Sciencemag.cz
Doporučujeme
Skutečně se máme přednostně obávat toho, že nás zdecimuje koronavirus, nějaká chřipka, HIV nebo SARS? Proč ne bakterie?
Viz také: Všichni se bojí koronaviru, většího zabijáka přitom mají vedle sebe
Největší virová epidemie moderní doby, „španělská chřipka“, zabila více lidí než zákopy první světové války. Zajímavý v této souvislosti je výsledek výzkumu, který před asi 12 lety publikoval John Brundage (Armed Forces Health Surveillance Center, Silver Spring, Marryland). Chřipkový virus sice podle vědců sehrál před 100 lety opravdu roli prvního úderu, ale nikoliv hlavního zabijáka, to by totiž lidé už umírali v prvních dnech. Většina obětí ale zemřela za týden až za dva od nákazy, což odpovídá tomu, že krajně oslabený organismus zabil zápal plic – takže kdyby v té době byla známa antibiotika, výrazně by snížila i počet obětí chřipkové epidemie (i když takto řečeno to zní jako hloupost).
Je otázkou, zda výsledky tohoto výzkumu jsou obecně přijímány (z těl obětí pohřbených v chladných oblastech se zpětně podařilo izolovat příslušný virus, našly se – hledaly se? – i příslušné bakterie?). Role chřipkového viru se nepopírá, mělo jít však o podmínku nutnou, nikoliv postačující. Autoři výzkumu ovšem ve svých závěrech šli ještě dále. Tvrdili, že než se zabývat panikami kolem virových epidemií, měli bychom spíše věnovat pozornost výzkumu rezistence bakterií na antibiotika a hledání nových antibiotik. Zde je hlavní riziko…
Původní studie: Emerging Infectious Disease (DOI: 10.3201/eid1408.071313)
V minulosti je nejznámější epidemií asi černá smrt. Středověký mor podle všeho způsobila „dnešní“ morová bakterie Yersinia pestis, jak to bylo s „mory“ staršími (Justiniánův, předtím ještě athénský, jemuž podlehl Perikles…), to asi přesně nezjistíme.
Nicméně – existuje mezi virovými a bakteriálními pandemiemi nějaký fundamentální rozdíl, důvod, proč je jeden typ principiálně nebezpečnější? Proč se bojíme víc virů? Snad zde vstupuje do hry i nějaký iracionální důvod? (Jsou tak malé, že „projdou vším“? Nejsou ani pořádně živé, naprosto cizí?)
Ještě jsem dohledal v knize Jaroslav Flegr: Zamrzlá evoluce (Academia 2016) následující citát:
„A i na supermyš dříve či později přijde ten správný virus, který způsobí vymření všech populací. Na supermyš, která vytváří jednu velkou celosvětovou populaci, takový virus přijde dokonce podstatně dříve než na druh myši vytvářející pouze malé populace.“
Viz úryvek z knihy: Jak chcípáček slavně zvítězil nad supermyší (v druhovém výběru)
Samotný text pojednává o tom, proč chcípácká myš (druh) může nakonec triumfovat nad supermyší, tedy o druhovém výběru, schopnosti odštěpovat nové druhy a evolabilitě, epidemií se tedy nijak netýká. Nicméně se zde předpokládá, že za vymření druhu odpovídají spíše virové než bakteriální epidemie. (PH: Myslím, že i jinde v knize se uvádí, že za vymření početných druhů mohou viry, takže to není jen náhodná formulace a „viry“ a „bakterie“ by nešlo v citátu výše jen tak zaměnit.)
dále viz např. https://www.nih.gov/news-events/news-releases/bacterial-pneumonia-caused-most-deaths-1918-influenza-pandemic
zde se primo tvrdi, ze dalsi chripkove pandemie ve 20. stoleti (po 1957) nemely nikdy zdaleka tolik obeti prave s ohledem na jiz dostupna antibiotika.