Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou?
Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se liší v závislosti na tom, kde daný druh žije, kdy je aktivní a zda (respektive jak) se stýká s jinými živočichy.
Do studie byl zahrnut jeden druh hlubokomořské chobotnice, jedem samotářský noční druh a dva denní druhy chobotnic obávajících korálové útesy. Chobotnice žijící v hlubokých vodách měly hladký (bez zvrásnění povrchu do závitů) mozek, podobně jako vačnatci a hlodavci. Zřejmě to koresponduje s jejich pomalým životním stylem a omezenými interakcemi s ostatními živočichy. Obecně platí, že vedle samotné velikosti mozku by kritériem souvisejícím s inteligencí měla být i velikost (plocha) jeho povrchu, zvrásnění toto číslo přirozeně podstatně zvyšuje.
Naopak studované chobotnice z korálových útesů měly podstatně větší mozek, který se v řadě ohledů podobal mozku primátů. Tento mozek je optimalizován pro složité vizuální úkoly a sociální interakce v rušném, dobře osvětleném prostředí. „Tyto chobotnice mají některé pozoruhodně složité způsoby chování, které u jiných chobotnic nejsou známy,“ uvádí Chung. „Například se podařilo zachytit společný lov chobotnic a útesových ryb. Korálovka se přidává obvykle k lovící chobotnici a buď jí aktivně pomáhá vyhledávat kořist, nebo pouze oportunisticky chytá drobné organismy, která se k ní dostanou ve vodě rozvířené chobotnicí.“ To, že oba druhy spolu dokážou při lovu komunikovat a navzájem si číst gesta, ukazuje na jejich pokročilé a komplexní kognitivní schopnosti.
Kredit: University of Queensland
Wen-Sung Chung et al, Comparative brain structure and visual processing in octopus from different habitats, Current Biology (2021). DOI: 10.1016/j.cub.2021.10.070
Zdroj: University of Queensland / Phys.org