Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci pomocí zobrazovacích metod zkoumali, jak se liší reakce mozku při čtení latinky a čínských znaků. Tento typ výzkumu je poměrně nový, častěji se takové srovnání provádí pro mluvenou řeč.
Viz také: Podle mozku dokázali poznat, kterou řečí člověk mluví
Pomocí 7T fMRI s vysokým rozlišením autoři studie došli k závěry, že oblast vizuální formy slov (Visual Word Form Area,VWFA) ve zrakové kůře se skládá z malých korových oblastí citlivých na vnímání slov. Tyto oblasti jsou při čtení angličtiny a francouzštiny aktivovány stejně. Při porovnání čtení anglického a čínského textu však určité korové oblasti reagovaly specificky na čínské ideogramy; zřejmě jde o části mozku podílející se také na rozpoznávání tváří (viz i dále). Výzkum byl proveden u lidí bilingvních, tj. rozdíly ve zpracování neměly být dány tím, že by účastníci experimentu jeden typ písma ovládali jen s potížemi, museli by se proto při čtení více soustředit apod.
Oblast VWFA se nachází v levé ventrální okcipitotemporální kůře. Je součástí rozsáhlé mozaiky oblastí zrakové kůry specializovaných na vizuální identifikaci objektů – například tváří, siluet, nástrojů nebo míst. Až dosud byla tato oblast, která je nezbytná pro osvojení si čtení, poměrně neznámá – především kvůli nízkému prostorovému rozlišení snímků magnetické rezonance, které se ve výzkumu běžně používají . V současném testu byla proto použita magnetické rezonance s mnohem vyšším rozlišením.
Účastníci byli požádáni, aby se během snímání mozkové aktivity dívali na znaky na obrazovce, které mohly, ale nemusely tvořit skutečná francouzská, čínská nebo anglická slova, spolu s čísly, obličeji, domy atd. Pseudoslova aktivovala příslušné oblasti slaběji, bez ohledu na to, jak byla psána. Při čtení čínských znaků „se rozsvěcovaly“ stejné oblasti mozku jako při pohledu na obličeje. (Tváře i čínské znaky jsou kompaktní, ale poměrně složité objekty, na rozdíl od jednoduchých písmen abecedy, tvrdí v této souvislosti alespoň studie.)
Dalším cílem výzkumu je porovnávat abecedy, kterou jsou si příbuzné, ale přece jen se píší nějak jinak (latinka vs. azbuka), dále pak porovnat západní abecedy např. s arabským písmem; zde je cílem především zjistit, zda se nějak projeví to, že se píší opačnými směry. Závěrečnou lahůdkou pak je i to, zda přece jen nějaké rozdíly nemohou být i mezi různými jazyky psanými latinkou, např. v závislosti na poměru souhlásek a samohlásek v různých jazycích. Že angličtina a francouzština v testu vyšly stejně, neznamená, že polština nebo vietnamština…
Průvodní tisková zpráva též zmiňuje, že u lidí hrajících na více hudebních nástrojů se při jejich používání též aktivují různé oblasti mozku. I když zde to spíše vypadá, že čínské znaky vyžadují „něco navíc“. Výzkum má samozřejmě vztah i k různých neurologickým poruchám, které komplikují schopnost naučit se číst. Třeba nějaká porucha neomezuje schopnost zvládnout latinku, ale čínské znaky ano?
Minye Zhan et al, Does the visual word form area split in bilingual readers? A millimeter-scale 7-T fMRI study, Science Advances (2023). DOI: 10.1126/sciadv.adf6140
Zdroj: Paris Brain Institute / MedicalXpress.com
Poznámky PH:
Dejme tomu – protože čtení čínských znaků aktivuje oblast využívanou také pro rozpoznávání tváří, budou tedy čtenáři také obecně lépe rozpoznávat tváře? (Jen velmi volná souvislost s tím, viz Dawkinsem zmiňovaný výzkum; to, že máme problém od sebe rozeznávat Číňany, je ovšem dáno tím, že jsou si opravdu podobnější – k čemuž došel výzkum provedený Číňanem. Pokud to tak je, máme před sebou opět hezký příklad, jak zdánlivě logické až sofistikované interpretace mohou být chybné. Podrobnosti: Richard Dawkins: Příběh předka.)
Též viz někdy uváděná souvislost mezi písmy se znaky reprezentujícími slova (logogramy) a geometrickou představivostí (lepší výsledky uživatelů v příslušných testech IQ apod.).
Záleželo by na tom, v jakém pořadí se člověk oba jazyky naučí? Dejme tomu ten „rodný, mateřský“ by „obsadil“ nějaké centrum, jazyky naučené v dospělosti by se už kódovaly/zpracovávaly jinak? (Nebo třeba toto může platit pro výše zmíněné hudební nástroje?)
Čínské znaky se musí učit jako celek.
Slova napsané latinkou, nebo arabštinou zkušený čtenář čte také jako celek podobně jako čínské znaky. Ale je možnost „degradovat“ na analýzu slova a slabikovat. To u čínských znaků nelze (radikály pomiňme).
Navíc slovo latinkou je rozvláčné (je to dlouhá nudle), to také nepomáhá atomickému čtení.
Co třeba hangul. To má výhody obou?