(c) Graphicstock

Letokruhy stromů odkrývají, jak sopečné erupce formovaly klima

Relativně stálá období s teplými léty byla spojena s prosperitou a společenskou stabilitou v Evropě a Číně.

Mezinárodní tým vědců vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge představil v časopise Dendrochronologia nový přístup k rekonstrukci klimatu. Rekonstruované klima tak poskytuje nový pohled na historická období, ve kterých klimatické extrémy a s nimi spojené environmentální reakce měly pravděpodobně mimořádně velký dopad na společenské události. Vědci mimo jiné prokázali, že v posledních dvou tisíciletích sehrály sopky v přirozené variabilitě teploty větší roli, než se původně předpokládalo.

Rekonstrukce klimatu v minulosti (předinstrumentální období) je důležitá mj. pro predikci klimatických modelů, protože přináší poznatky o prostorové a časové variabilitě klimatu a jejich příčinách. Údaje z instrumentálního období jsou totiž nedostatečné k pochopení a odhalení příčin dlouhodobých změn, nezahrnují nejvýznamnější případy extrémních projevů počasí, které známe z historie, neinformují nás o dopadech kolísání klimatu a o dopadech meteorologických extrémů na přírodu a společnost.
K rekonstrukci klimatu v obdobích před jeho instrumentálním měřením se využívají data z přírodních archívů – tzv. proxy údaje, z nichž nejčastěji využívané jsou šířky letokruhů stromů. Limitujícím faktorem je však nedostatek přesně datovaných proxy údajů především z prvního milénia a z oblastí jižní polokoule.
Tým Ulfa Büntgena se snažil rozkrýt možnou spojitost mezi sopečnou činností a podnebím a jejich dopadem na historické společenské události. K tomuto účelu analyzovali vědci dobové záznamy a aktualizované letokruhové chronologie sestavené z letokruhů živých i reliktních stromů z oblastí severní polokoule s vysokou nadmořskou výškou a zeměpisnou šířkou. Tyto stromy mimo jiné vykazují vysokou citlivost na teplotu. Použité chronologie pokrývají celé období našeho letopočtu (od roku 1 do roku 2020). Sopečná činnost je jedním z důležitých klimatotvorných faktorů díky přítomnosti sopečných aerosolů ve stratosféře, které redukují množství sluneční radiace dopadající na zemský povrch. Pro verifikaci dat byly využity korelace šířek letokruhů s regionálními letními teplotami naměřenými v letech 1950–2002.

Podle prof. Büntgena je studie přínosná minimálně v pěti zásadních aspektech: 1. podařilo se vytvořit kontinuální řadu proxy záznamů z letokruhů stromů z devíti regionů USA, Kanady, Skandinávie, rakouských Alp, severní Sibiře a Altaje od počátku našeho letopočtu; 2. rekonstrukce klimatu zahrnující roky 280, 990 a 1020 z období římské říše a raného středověku, které jsou díky absenci vulkanické činnosti spjaty s vrcholným oteplováním, ukazuje, že úroveň oteplování pravděpodobně překračuje oteplování z konce 20. století a první dekády 21. století; 3. variabilita a amplituda letních teplot v prvním tisíciletí byla větší, než se dosud předpokládalo, a nejnižší teplotní anomálie v roce 536 byla začátkem nejchladnějšího desetiletí a zároveň nástupem tzv. pozdní antické malé doby ledové (LALIA); 4. dokazuje, že relativně stálá období s teplými léty byla spojena s prosperitou a společenskou stabilitou v Evropě a Číně a naopak během chladnějších epizod vyvolaných sopečnou aktivitou docházelo ke konfliktům a ekonomickému úpadku; 5. přesně datované rekonstrukce klimatu pomáhají osvětlit historická období dějin, ve kterých klimatické extrémy a související environmentální reakce měly mimořádný dopad na společenské události.
Podle prof. Büntgena článek vyvolá velký zájem odborné veřejnosti z oborů přírodních, společenských a humanitních věd, protože použití paleoklimatických údajů s vysokým rozlišením může pomoci zodpovědět důležité historické otázky. „Do budoucna generování, interpretace a integrace proxy archívů s vysokým rozlišením může odpovědět např. na takové otázky, jak ovlivnily klimatické změny a další faktory prostředí člověka, osídlení, sociální strukturu, zemědělství, obchod a konflikty, jak společnosti reagovaly na proměnlivost klimatu a proč byly některé společnosti úspěšnější než jiné nebo jakou roli sehrála v minulosti sopečná činnost na občanské řády a migraci,“ řekl Ulf Büntgen.

Ulf Büntgen et al. ‘Prominent role of volcanism in Common Era climate variability and human history.’ Dendrochronologia (2020). DOI: 10.1016/j.dendro.2020.125757

tisková zpráva AV ČR

Nový materiál pro spintroniku s překvapivě jednoduchou strukturou

Mechanicky silně deformovaný EuO by se měl stát multiferoický. Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close