Nová studie prozkoumala možnost, že hypotetické magnetické monopóly by nemusely přetrvávat pouze z dob extrémních a od současnosti podstatně odlišných podmínek ve vesmíru krátce po velkém třesku. Vědci se nyní soustředili i na možnost, že by monopóly mohly vznikat neustále a dokonce v naší bezprostřední blízkosti – ze srážek vysokoenergetického kosmického záření s atmosférou.
Studie publikovaná ve Physical Review Letters za tímto účelem srážky simulovala v urychlovači částic. Výsledkem jsou nově stanovené limity hmotnosti monopólů. Určitou inspirací pro celý výzkum bylo studium neutrin, při kterém se ukázalo, že tato oscilují – jejich jednotlivé typy na sebe mohou přecházet. Za tento výzkum, který vedl rovněž k závěru, že neutrina mají nenulovou klidovou hmotnost, obdržel Takaaki Kajita (Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe, University of Tokyo) v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziku.
Zpět k samotným monopólům: Zajímavé mají být hlavně ty lehké s hmotnostmi/energiemi kolem elektroslabé škály, které mohou být pro současné urychlovače části snadno dostupné. Dokonce se podařilo svazek lehkých magnetických monopólů i připravit, pouze ovšem v simulaci („simulace srážek kosmického záření analogických se srážkami částic na urychlovači LHC v CERNu“). Mimo to byly jako „povolené“ určeny ovšem i hmotnosti, které na urychlovačích dosáhnout nedokážeme.
Výsledky mají sloužit především jako nezávislý zdroj při návrhu a interpretaci dalších experimentů nebo při vyhodnocování starších dat.
Schematické znázornění produkce magnetických monopólů (M) ze srážek kosmického záření se zemskou atmosférou.
Kredit: Volodymyr Takhistov, University of Tokyo, Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe