Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nebýt vzniku zemědělství, vrátila by se zřejmě doba ledová. Hlavní vliv na oteplování planety mělo podle některých teorií pěstování rýže na zavodňovaných polích, které do atmosféry uvolňuje velmi skleníkově působící metan. I hladiny oxidu uhličitého v atmosféře od počátku neolitu ovšem rostou, nicméně s několika zuby.
Podrobně analyzuje vývoj klimatu William F. Ruddiman v knize Pluhy, nemoci a ropa. Růst koncentrace oxidu uhličitého samozřejmě souvisel s odlesňováním, respektive vypalováním lesů od počátku zemědělství. Sice v Austrálii se vypalovalo i bez zemědělství a i ve střední Evropě se s tím zřejmě začalo už v mezolitu, ale teprve zemědělci se do toho pustili pořádně.
Zuby na rostoucí křivce koncentrace oxidu uhličitého souvisejí s tím, že při úbytku populace lesů opět přibývalo – jinak řečeno, hlavním zdrojem oxidu uhličitého není průmysl, ale populace jako taková. Můžeme předpokládat, že ve 14. století se ochladilo a proto mohla Evropu zdecimovat morová epidemie; studené roky navíc způsobily hlad a vedly k tomu, že lidé černé smrti dokázaly hůře vzdorovat. Ruddiman to ale vidí opačně – kauzalita je podle něj taková, že nejprve přišel mor, ten způsobil úbytek populace a až následkem toho se ochladilo. Stejně tak na konci starověku, ochlazení bylo důsledkem epidemií, ne naopak.
Samozřejmě úbytek populace a následné ochlazení mohlo být tu a tam způsobeno i jinými faktory, například válkami. Nicméně až na několik celkem výjimečných událostí typu mongolského vpádu spíše platilo, že se válčilo tu a tam pořád a tento faktor snižování populace se spíše průměroval. I taková třicetiletá válka dokázala zahubit jen asi 1 % tehdejší populace (celosvětově). Totéž má platit pro neúrody – ať bylo příliš teplo, zima, sucho nebo déšť, většinou příslušný faktor znamenal vyšší sklizeň někde jinde.
Ochlazení v 16.-18. století zase podle Ruddiman nastalo v důsledku poklesu obyvatelstva v Americe, kde epidemie zdevastovaly hustě osídlené krajiny v Mesoamerice a Andách, ovšem vylidnily i jihovýchod USA a zřejmě i Amazónii.
Zdroj: William F. Ruddiman: Pluhy, nemoci a ropa, Academia 2011
Poznámky: Pravda ale je, že i chřipka se třeba šíří přednostně v zimě a už Justiniánův mor Evropu zasáhl po chladných letech. Také v Evropě ochlazení moru zřejmě spíše předcházelo, viz třeba zánik vikingského osídlení v Grónsku.
Viz také: Ten nejhorší rok (prý 536)
