Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ve známé Denisově jeskyni na jižní Sibiři se podařilo identifikovat 5 nových fosilií, z toho 3 jsou podle všeho denisované a 1 neandrtálec. Vědci z univerzit ve Vídni a Tübingenu a z Max Planck Society uvádějí, že stáří nálezů je až 200 000 let. První denisovany se zde podařilo objevit teprve před 13 lety, tyto pozůstatky měly ovšem jen přes 40 000 let.
V Denisově jeskyni jsou vrstvy velmi rozsáhlé a bohaté, jenže najít v nich další denisovany (i jiné lidi) je obtížné, protože lidské pozůstatky jsou velmi fragmentární a ztrácejí se mezi hromadami kousků kostí zvířecích. Vědci z Rakouska, Německa a Ruska museli prozkoumat skoro 4 000 úlomků kostí, z nichž se pokoušeli extrahovat a analyzovat proteiny a DNA. Konkrétní použitou metodou byl tzv. peptide fingerprinting / ZooMS – (Zooarchaeology by Mass Spectroscopy), které vědci použili na nejstarší vrstvy v jeskyni, v nichž se lidské fosilie dosud objevit nepodařilo. Pokročilé metody umožnily nějak si poradit i úlomky o velikosti maximálně 4 cm, které by jinými metodami byly taxonomicky neidentifikovatelné. 5 kůstek nakonec obsahovalo kolagen s peptidovým profilem člověka. Z těchto 5 nově identifikovaných lidských kostí se ve 4 podařilo majít dostatek fragmentů DNA, aby vědci mohli rekonstruovat jejich mitochondriální genom. 3 z nich se shodovaly s denisovanským typem mtDNA a jedna s neandertálským typem. Nové denisovanské kosti, datované do doby před 200 000 lety, jsou jedněmi z vůbec nejstarších lidských fosilií, které kdy byly geneticky sekvenovány.
Co z výsledků dále odvodit? Denisované se na tomto místě objevili v době interglaciálu (oteplení), zřejmě s už „hotovou“ kulturou, adaptovanou na prostředí tohoto typu. Využívali materiály nalézané v náplavech místní řeky, lovili zubry, srnce, jeleny, antilopy, gazely a sajgy, ba i nosorožce. Asi před 150 000 lety, nebo o něco později, se pak na místě objevili neandrtálci, jimž odpovídá 1 z nově objevených fosilií. Samozřejmě na základě 4 kůstek nedokážeme říct, zda se zde nějak setkali.
Denisova jeskyně je tak jedinou dosud objevenou lokalitou, která obsahuje doklady o pravidelné přítomnosti všech tří moderních druhů lidí, denisovanů, neandertálců a Homo sapiens.
Samantha Brown et al, The earliest Denisovans and their cultural adaptation, Nature Ecology & Evolution (2021). DOI: 10.1038/s41559-021-01581-2
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org
Poznámka PH: Pouze na MtDNA v tomto případě asi nelze ale úplně spoléhat, mezi denisovany a neandrtálci mohlo docházet k různému křížení. Podle všeho máme doklady, že potomek křížení žil i přímo v Denisově jeskyni (studie z roku 2018). I z Evropy známe nálezy, které se mitochondriální DNA blíží spíše denisovanům než neandrtálcům. Denisované a neandrtálci mají k sobě navzájem blíž než oba k Homo sapiens. Po denisovanech ale dodnes zbylo větší genetické dědictví v populacích jihovýchodní Asie/Tichomoří/Austrálie.
Viz např. také Denisované pod lupou
