Sciencemag.cz
Doporučujeme
Psychedelické drogy se vedle svého rekreačního užívání v poslední době také opět intenzivně zkoumají z hlediska svého uplatnění při léčbě psychických poruch: depresí, úzkostí nebo dokonce i závislosti na alkoholu. Někteří vědci se domnívají, že součástí léčebného účinku je právě onen „trip“, halucinace a emoční zážitky s tím spojené. Na druhé straně ale některé halucinogenní látky žádné antidepresivní účinky nemají; s halucinogeny se experimentuje i v mikrodávkách, kdy také člověk po aplikaci nic zvláštního nezaznamená.
Nová studie potvrzuje, že minimálně z některých halucinogenů lze odstranit „samotný zážitek“ a dále je používat při terapii. Výzkumníci z University of North Carolina Chapel Hill, UC San Francisco, Yale, Duke a Stanfordu učinili další krok k zodpovězení této otázky.
Výzkum publikovaný v Nature ukazuje, že je možné vytvořit sloučeninu, která zasahuje přesně stejný cíl jako psychedelické drogy – serotoninové receptory 5-HT2A na povrchu specifických neuronů – ale při podání myším nevyvolává stejné psychedelické účinky. Nová sloučenina vyvolává stejný antidepresivní účinek, jaký vědci dlouhodobě pozorovali u myší léčených SSRI, ovšem se dvěma podstatnými rozdíly: antidepresivní účinek nové sloučeniny byl okamžitý a dlouhodobý již po jedné dávce. (Poznámka: na analogie mezi mezi SSRI a halucinogeny se samozřejmě upozorňuje již dávno; nejspíš jsou SSRI i s ohledem na toto vědomí vyvíjeny). To je pochopitelně dost významné, protože právě dlouhý nástup efektu je jedním z problémů SSRI u těžkých případů deprese (což mj. znamená, že se dlouho neví, zda příslušný lék u pacienta zabírá, zda bude třeba nasadit jiný). Navíc např. antidepresivní účinek dávky psilocybinu vydrží několik měsíců.
Jak uvedl spoluautor studie Bryan L. Roth z University of North Carolina, ukázalo se, že jejich nová sloučenina má antidepresivní účinek podobný ketaminu a psilocybinu. Zúčastněné univerzity si již látku patentovaly a licencovaly ji firmě Onsero, která byla vytvořena pro dolaďování experimentálních sloučenin před jejich dalším testováním v klinických studiích. Ještě se neví, zda podobné účinky bude mít sloučenina i u člověka, ale lze to předpokládat.
Látky odvozené od halucinogenů by mohly vhodně doplnit SSRI i další generace antidepresiv; těžko si totiž na druhé straně představit, že by se jen tak na recept plošně předepisovaly halucinogeny klasické (související rizika, jejich právní důsledky atd.).
Mimochodem, jak uvádí studie, zajímavé je, že SSRI vedou k okamžitému zvýšení koncentrace serotoninu v některých částech mozku. Proto je zvláštní, že podle pocitů pacientů nastupuje jejich samotný účinek až v řádu týdnů. Přesný mechanismus toho, jak SSRI fungují, tedy vlastně neznáme.
Během celého projektu, na němž se zúčastnila řada institucí a i tak zabral několik let, se zkoumaly molekuly tetrahydropyridinů (THP). V rámci počítačových simulací se vědci soustředili na ty z nich, které se s největší pravděpodobností vážou na receptor 5-HT2A pouze specifickým způsobem na určitých neuronech, ne nepodobně tomu, jak se na tyto receptory váže psilocybin, ale právě natolik odlišně, aby se potenciálně zabránilo přímému (nebo alespoň silnému) psychedelickému účinku. Následovalo testování několika kandidátů na buněčných kulturách a další iterace mezi počítačovými simulacemi a laboratorními testy. Teprve poté se došlo k experimentům na myších. Sice nevíme přesně, co přitom myši zažívaly, nicméně použité standardní testy neodpovídaly halucinacím, chování myší se nezměnilo. Co se týče antidepresivního efektu, sloučenina byla účinná u všech myších modelů po jediné dávce a její účinek byl dlouhodobý podobně jako u psilocybinu, uzavírá B. Roth.
Brian Shoichet, Bespoke library docking for 5-HT2A receptor agonists with anti-depressant activity, Nature (2022). DOI: 10.1038/s41586-022-05258-z
Zdroj: University of North Carolina Health Care / Phys.org
Na podobné téma se zde již psalo několikrát. Viz např.: Psychedelické drogy zbavené halucinogenních účinků
