Sciencemag.cz
Doporučujeme
Při vykopávkách starověkého sídliště Castillo De Irulegiko Gaztelua nedaleko Pamplony byla loni objevena bronzová ruka sloužící zřejmě jako ochranný symbol – zavěšena nad dveřmi měla bránit dům. Archeologové z organizace Aranzadi zjistili, že magie nezafungovala, osada byla vypálena a poté zůstala opuštěna; předmět byl pohřben v troskách domu z hliněných cihel.
Událost se datuje do 1. stol. př. n. l. a nejspíš souvisí s občanskou válkou v Římě. Po Mariově smrti a ustavení Sullovy diktatury v Římě bojoval proti Sullovi ze Španělska Mariův generál Sertorius; v roce 72 př. n. l. byl ovšem zavražděn. Nicméně zpět k titulku článku – podstatné v této souvislosti je, že na příslušném artefaktu, „ruce z Irulegi“, byl objeven nápis, který je podle všeho nejstarším známým záznamem v baskičtině. Baskové nejspíš již v té době obývali oblast mezi řekou Ebro a západními Pyrenejemi. Až dosud se předpokládalo, že Baskové začali psát až poté, co zde Římané zavedli latinu. Jedinou výjimkou měla/mohla být vlastní jména na mincích (poznámka: podobně u nás je toto jediným dokladem používání písma z keltského období).
V nápisu (viz obrázek) se podařilo identifikovat slova
sorioneku{n}
tenekebeekiŕateŕe[n]
oTiŕtan eseakaŕi
eŕaukon
„Sorioneku“ má odpovídat dnešnímu baskickému slovu zorioneko (štěstí), snad i další 4 slova jsou ale baskická.
Zdroj: HeritageDaily a další
Poznámka PH: Před latinkou byly ve Španělsku řecké a fénické kolonie užívající svá písma. Iberové používali celkem 3 písemné systémy (Iberština na Wikipedia.cz). Písmům rozumíme, jazyku však prakticky nikoliv. Všechna písma jsou abecedy téměř jistě odvozené z fénické nebo řecké. I když se to v původní tiskové zprávě přímo neříká, v jednom z těchto písmen bude i příslušný baskický nápis (viz obrázek, laickým pohledem to vypadá „zcela řecky“).
