Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Život na planetách u černých děr je pochybný

Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval.

Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by planety (planety v obyvatelné zóně) takovou událost vůbec přežily, o životě nemluvě. Stačí si vzpomenout na paseku, kterou na konci své aktivní existenci napáchá v planetárním systému Slunce. „Klasická“ černá díra přitom, jak alespoň předpokládáme, vzniká po fázi velmi hmotné supernovy.
Dejme ale tomu, že jde o nějaký jiný typ černé díry než zhroucenou hvězdu – priomordiální černou díru apod. (viz také: V primordiálních černých dírách se temná hmota neskrývá) Dále dejme tomu, že původně šlo o planetu někde dále od hroutící se hvězdy. Nebo o bludnou planetu, kterou černá díra zachytila až po své proměně. Takový systém by mohl být gravitačně stabilní.
Mohla by pak kolem černé díry existovat obyvatelná oblast? Na první pohled je to opět hloupost, protože černá díra vše pohlcuje, ale nic nevyzařuje (pomiňme Hawkingovo záření, slabé tak, že se jej vůbec nikdy ještě nepodařilo detekovat), planetám by se nedostávalo tepla.
Jeremy Schnittman, astrofyzik z NASA Goddard Space Flight Center, nyní ovšem prohlašuje, že to nemusí nutně vadit. Kolem černé díry obíhají prstence plynu (akreční disky), a ty by mohly poskytovat dost světla a tepla. Problém by ovšem byl v tom, že toto záření by bylo relativistickými efekty (kontrakcemi/dilatacemi) blízko černé díry posunuto k vyšším energiím, takže eventuální planety by byly zaplaveny intenzivním ultrafialovým zářením.
Schnittman prohlašuje úvahy o obyvatelnosti planet u černých děr za užitečný experiment, jeho práce se však doposud objevila pouze na arXivu (bez recenze/oponentury).

Life on Miller’s Planet: The Habitable Zone Around Supermassive Black Holes, arXiv:1910.00940 [physics.pop-ph] arxiv.org/abs/1910.00940
Zdroj: Phys.org a další

Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout

Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých …

5 komentářů

  1. Černé díry jsou nejchladnější objekty ve vesmíru, takže jejich hawkingovo záření ani pozorovat nemůžeme. To si budeme muset počkat, až vesmír vychladne.

  2. Interstellar je vynikající sci-fi opírající se o potvrzená fakta ,teda alespoň z části .
    A je li skutečně možné život na planetách jiných než na naší biť by to bylo kdekoli je to jen pouhá spekulace vědců a na to přece nepotřebuje někdo miliardový grant aby se tím zabýval.
    No co dodat, jen a pouze toto až budeme umět využívat termonukleární energie k vesmírnému cestování a probadame aspoň část naší galaxie a najdeme vícebuněčné organizmi i na jiných planetách pak bych dal rozhodně palec nahoru k prozkoumání černých děr a života kolem,ale všichni znalí víme že toho moc ke zkoumání nebude,diki poznatků z pozorování černých děr a reakcích uvnitř.
    Teda podle vědců není na naší planetě nikoho kdo by se chtěl ocitnout uvnitř černé díry, natož někde poblíž.
    Tak toho výzkumníka teda za pár miliard pošlete k nějaké blízké černé díře a ať nám pák napíše ( Facebook, Twitter nebo e-mailem ) jaké to tam je a jesti má aspoň vidinu jestli to přežije .

    S pozdravem Jan Adamec

  3. No abych nebyl za úplného skeptika ,tak bych jenom dodal jednu tezí Stivna Hokinga nebo tak nějak jse jmenoval, budíš mu země lehká tak je nejvíce pravděpodobné že někde ve vesmíru život asi nejspíše bude, ale jestli to je v naší galaxii nebo někde hluboko ve vesmíru je otázkou sama osobě .
    A dost lidí o tom hodně spekuluje, biť by jsme přehlédli fatální rizika ohledně bakterií a jejích smrtící variantu při prozkoumávání různých planet ,tak pokud by život opravdu někde existoval a byl by nám podobný jako vícebuněčné organizmi a choval by se jako my lidé ( kolonizace , vyhubení původní domorodého obyvatelstva viz. Amerika a atd… ) tak by jsme spíše měli doufat v to že někde jinde život není a jestli je pohlížet do hlubin vesmíru s obavama a respektem.

    S pozdravem Jan Adamec administrativní pracovník v IT a cibernetic

  4. Vážený pane „Kolemjdoucí“,
    vaše znalosti vesmíru mě udivují. Vy si opravdu myslíte, že by bylo možné detekovat hawkingovo záření? Uvědomte si, že se jedná pouze o emise ve formě virtuálních částic poblíž horizontu událostí. A pokud si myslíte, že je vesmír kdovíjak horký, pak vězte, že se jeho teplota blíží absolutní nule. Jedinou cestou, jak záření detekovat, je dostat se k černé díře velmi blízko.

  5. Pan Adamec má opravdu zajímavé postřehy a ještě zajímavější pravopis. Být Vámi, tak se písemně nevyjadřuji…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close