Astronauti ve vesmíru spalují více kalorií než lidé na Zemi (vše jistěže nějaké „průměry“) a potřebují ve větším množství některé mikroživiny, jako je vápník, aby si udrželi zdraví během dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže či mikrogravitaci. Budoucí dlouhodobé mise budou také vyžadovat udržitelné a cirkulárních pěstování potravin v rámci kosmické lodi nebo kolonií ve vesmíru.
Výzkumníci sice již zkoumali metody pěstování potravin ve vesmíru a to, jaké živiny astronauti potřebují, aby zůstali zdraví, ale konkrétní čerstvá jídla dosud navržena nebyla. Nová studie si proto kladla za cíl optimalizovat jídlo, které by splňovalo tyto jedinečné požadavky vesmírných letů a zároveň dobře chutnalo.
Výzkumníci nejprve hodnotili kombinace čerstvých surovin pomocí lineárního programování. Model určil, jak dobře mohou kombinace různých potravin uspokojit denní nutriční potřeby a zároveň minimalizovat množství vody potřebné k jejich vypěstování.
Tým dále vybíral suroviny, které potřebují málo hnojiv, času a plochy k pěstování, zohledněno bylo i to, zda lze nepoživatelné části rostlin recyklovat. Z deseti scénářů, které výzkumníci zkoumali, zjistili, že jídlo složené ze sójových bobů, máku, ječmene, kapusty, arašídů, sladkých brambor a/nebo slunečnicových semen poskytuje nejefektivnější rovnováhu mezi maximem živin a minimálními zemědělskými vstupy. I když tato kombinace nemohla zcela zajistit všechny potřebné mikroživiny, ty chybějící by mohly být přidány v podobě doplňků.
Vědci rovněž připravili „ideální vesmírné jídlo“ v podobě salátu pro čtyři osoby, které ho zde na Zemi ochutnaly. Jeden z testujících si ho pochvaloval a uvedl, že by mu nevadilo jíst jako astronaut takový salát celý týden. Ostatní byli zdrženlivější, ale vzali si druhou porci.
Shu Liang et al, Modeling of Space Crop-Based Dishes for Optimal Nutrient Delivery to Astronauts and Beyond on Earth, ACS Food Science & Technology (2023). DOI: 10.1021/acsfoodscitech.3c00396
Zdroj: American Chemical Society / Phys.org, přeloženo/zkráceno