Sciencemag.cz
Doporučujeme
3D struktura proteinů, „posmrtné geny“, false-believe test u lidoopů, evoluce pohádek, gravitační vlny… Co jsme zde letos opomněli? Fyzika a astronomie, technologie a archeologie, rozcestník k dalším textům…
Následující text vychází mj. z přehledu magazínu Science (AAAS.org), a to jak z názorů redaktorů, tak i z ankety mezi čtenáři. Kde se již na Sciencemagu o příslušných věcech psalo, spokojíme se většinou s odkazem. Pár věcí se zde opomnělo, stojí tedy za to alespoň stručný popis objevu.
Fyzika a astronomie
Gravitační vlny: objev roku dle Science
Revoluční detekce gravitačních vln
Znovu se podařilo zachytit gravitační vlny
V oblasti exoplanet tu máme Proximu B, exoplanetu podobnou Zemi hned za rohem
Trocha skepse: Může být na Proximě B oceán?
Technologie
Počítač poprvé porazil světového šampiona deskové hry go
Komentář: K vítězství nad člověkem v Go nestačila softwaru hrubá síla, na rozdíl do šachových programů tento spadá spíše do umělé inteligence. Využívá se zde rozpoznávání vzorů, nejde tedy o jednoúčelový software.
První nehody samořízených aut způsobené těmito vozy (nehodu způsobil vůz Google, smrtelná nehoda ve voze Tesla při použití autopilota).
Systém Galileo začal poskytovat služby
Biologie, biotechnologie
Lidoopi a teorie mysli
Velmi zajímavé jsou experimenty na téma, nakolik jiní tvorové než člověk mají teorii mysli. Popisovali jsme zde třeba případ psů. (Chápe pes, zda člověk viděl ukrývání pamlsku – tedy zda člověk může vědět/nevědět příslušnou informaci bez ohledu na to, zda ji zná pes? Bude se pak pes podle toho různě chovat?)
Psi a teorie mysli – experimenty s nejednoznačnými výsledky
Nejpokročilejší případ teorie mysli odhaluje pak tzv. false-beliveve test – Vím, že X si myslí něco, i když současně vím, že toto přesvědčení není pravdivé. Je poměrně přesně dokumentováno, kdy tento pokrok učiní lidské děti. Až dosud nebylo známo, že by tuto úroveň zvládali jiní tvorové než člověk, ani lidoopi ne. Příslušná úroveň má stejně tak vztah k empatii jako ke schopnosti klamat, nejspíš nějak souvisí i se zvládáním jazyka (podmiňovací způsob apod.).
Jak upozorňuje v přehledu objevů roku AAAS.org, teď se zdá, že praví (učenliví) šimpanzi, bonobové i orangutani v testu obstáli. Lidoopi sledovali film, v němž došlo ke směně situace (umístění předmětu), aniž to vystupující postava mohla zaregistrovat. Nyní dotyčný vstupuje opět do závěru, kde bude hledat? Z toho, kam mířil pohled lidoopů, se zdálo, že čekají původní umístění (i když „chybné“, předmět tam není). Lidoopi tak zřejmě false-believe test složili, byť ne všichni interpretují experiment tímto způsobem. Je zde rozhodně prostor pro další experimenty.
Grónský žralok se může dožít až 400 let – byl by tak nejvíce dlouhověkým obratlovcem.
Osobně mě ještě více šokovaly další informace publikované v této souvislosti, totiž že by samice tohoto druhu mohly pohlavně dospívat až ve více než 100 letech. Tomu se mi opravdu věřit vůbec nechce.
CRISPR
Začal patentový sport, kdo je vlastně autorem celé metody. Je to téměř jistě jen začátek. Když si uvědomíme, jak dlouho trvají patentové spory v IT (Oracle vs. Google, Apple vs. Google, Apple vs. Samsung…), těžko čekat, že se asi dočkáme nějakého rychlého řešení. A to jakkoliv je jasné, kdy byly publikovány jednotlivé články na téma CRISPR.
Viz také Zelí vytvořené technikou CRISPR poprvé na talíři
Sekvenování DNA, předpověď 3D struktury proteinů ze sekvence
AAAS dále zmiňuje editování lidských embryí, přenosné přístroje pro sekvenování DNA a celkem přesný odhad 3D struktury proteinů (a tím i jejich funkce) na základě sekvence aminokyselin, a tedy i vzorové sekvence DNA/RNA. Zde simulační software zatím celkem selhával, zdálo se, že bílkoviny se balí málem „jak samy chtějí“ a ze samotných sekvencí to těžko odhadnout. I tady ale zřejmě simulace v křemíku brzy do značné míry nahradí (nákladnější i časově náročnější) laboratorní pokusy prováděné ve zkumavce.
Co se týče mobilního sekvenování DNA, technologie od Oxford Nanopore Technologies nyní dokáže číst i celkem dlouhé řetězce DNA přímo; sekvence se nemusí určovat jako dosud, tedy cca náhodným rozsekáním řetězce a pak stanovením celkové sekvence na základě počítačové analýzy pomocí překryvů jednotlivých fragmentů. V terénu se novým postupem podařilo za několik hodin čtení identifikovat virus eboly a metoda byla použita rovněž astronauty na Mezinárodní kosmické stanici.
Geny čtené po smrti
Některé geny mají „posmrtný život“, respektive se zdá, jakoby se proteiny z nich začaly tvořit naopak až po smrti. Zřejmě jde o to, že za života je aktivita těchto genů zablokována nějakým nadřazeným mechanismem, ten ovšem selže, takže aktivita se ještě na nějakou chvíli obnoví. Půjde nejspíš o šum/vedlejší efekt, těžko to má nějaký evoluční/adaptivní smysl. Nicméně bezvýznamná věc to není. Pokud jsou dočasně utlumené, po smrt však ještě aktivované geny spojené s rakovinou, vyplývá z toho hypoteticky velmi nepříjemné riziko pro transplantaci orgánů z mrtvých dárců.
Genetická data vedou k závěru, že migrace z Afriky byla jen jedna, potomky této vlny jsou stejně tak Evropané jako původní Australané.
Asi jediná migrace Homo sapiens z Afriky
Evoluce pohádek
Ještě jedna zpráva mezi biologií a historií. Metody rekonstrukce genetických/evolučních stromečků se použily i pro sledování pohádek, hypotetický vývoj i různé slévání příslušných motivů. Když se takto kromě evoluce genů rekonstruují jazyky, proč ne i další prvky lidské kultury? Kde se vzala Červená Karkulka, jak je to s liškou a kůzlátky? Mnohé pohádky mají zřejmě historii starou až 6 000 let, tedy je lze zpětně vysledovat cca stejně hluboko jako indoevropské jazyky. Dokonce je možná příslušná evoluce do značné míry i totožná, z čehož lze dovozovat např. i to, že už v té době existovali kováři (původní všemu společný motiv: kovář napálí negativně vnímanou nadpřirozenou bytost). Nakonec datování směřuje někam do eneolitu/chalkolitu.
Top archeologických objevů roku
Podle Heritage Daily: Přehled mj. obsahuje následující nálezy
Dosud neznámé město na místě dnešní vesnice Vlochos v Thesalii (severní Řecko, asi 300 km severně od Atén). Existovalo v klasickém období. Jinak z antiky viz také památka z mykénské doby, zde je však objev už předloňský (Pylos plný zlata dávno před Nestorem http://sciencemag.cz/pylos-plny-zlata-davno-pred-nestorem/).
Na místě dnešního města Dohuk v severním Iráku (Kurdistán) odkryto dosud neznámé město, jehož počátky spadají do doby kolem r. 3000 př. n. l.; město vzkvétalo v době akkadské říše.
V Norsku poblíž Trondheimu objeveny zbytky dřevěného kostela z doby Olafa Haraldssona (svatý Olaf). Zřejmě jde o místo zmiňované v dobových ságách a týkající se i Olafova svatořečnění.
Jeskyně Bruniquel v jihozápadní Francii. Lidé (asi nějací pre-neandrtálci) zde sídlili už před cca 176 tisíci lety. Ne že by lidé nemohli žít v jeskyních už dříve (nejspíš i žili), tento nález ovšem představuje dosud nejstarší přímý důkaz.
Staroegyptská mumie identifikována jako královna Nefertari, manželka Ramesse II.
Zdroj: AAAS.org, Heritage Daily a další
Viz také:
Top2016: Přehled technologických novinek na ITBiz.cz
Přehled nejvýznamnějších vědeckých událostí roku 2016 podle ČTK
