Sciencemag.cz
Doporučujeme
Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně.
Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných dávným pozemských život opravdu vznikne. Nový výzkum vědců z University of California (Riverside) publikovaný v Astrophysical Journal si všímá jednoho dílčího aspektu života ve vesmíru – plynů, které jsou pro složitější (řekněme ne-bakteriální nebo mnohobuněčný) pozemský život jedovaté. V důsledku toho by většina planet v obyvatelné zóně pro nás byla neobyvatelná.
V první řadě studie zkoumá oxid uhličitý. Ve vyšších koncentracích je pro složitější život toxický už i ten. Jenže planety na studeném konci obyvatelné zóny by jeho vyšší koncentraci zřejmě vysloveně vyžadovaly (třeba až desetitisíckrát víc proti Zemi) kvůli tomu, aby skleníkový efekt vůbec udržel vodu v kapalné podobě. Vezmeme-li toxicitu pro člověka, obyvatelná zóna se nám smrskne asi na třetinu. Bakteriím více CO2 pochopitelně vadit nebude, však taková byla i Země před vznikem života.
Pak je tu oxid uhelnatý. Typ a intenzita ultrafialového záření některých hvězd (včetně nejbližších hvězd Proxima Centrauri a Trappis-1) může způsobovat zamoření oxidem uhelnatým na planetách v celé obyvatelné zóně. Na Zemi se totiž CO tvoří také, ale chemickými reakcemi v atmosféře se rychle odbourává, to však je prý dáno tím, že naše Slunce je teplejší a jasnější. I s oxidem uhelnatým se minimálně bakterie nicméně jistě vypořádají.
Studie má za cíl hlavně vybrat exoplanety, které stojí za podrobnější pozorování – tedy vyloučit ty, kde najdeme příliš mnoho oxidu uhličitého, více oxidu uhelnatého nebo žádný kyslík. Navíc má smysl se zrovna tyto látky učit na exoplanetách i detekovat.
Edward W. Schwieterman et al. A Limited Habitable Zone for Complex Life, The Astrophysical Journal (2019). DOI: 10.3847/1538-4357/ab1d52
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: Kyslík jako zdroj energie byl pro vznik složitějšího života významný určitě je (viz i vznik eukaryotické buňky právě v souvislosti se začleněním mitochondrie, prakticky neexistují anaerobní mnohobuněčné organismy), nicméně to ostatní mi moc významné nepřijde. Zrovna na koncentrace oxidu uhličitého či uhelnatého by se vznikající složitější život téměř jistě adaptoval. Toxicita CO je spíš taková evoluční náhoda daná tím, že používáme pro přenos kyslíku zrovna hemoglobin.
