Sciencemag.cz
Related Articles
Nejistoty v jednotlivých pozorováních exoplanet mají různou podobu.
Daniel Angerhausen z ETH v Curychu a spolupracovník SETI Institute si položil otázku, co bychom se mohli dozvědět o životě ve vesmíru, pokud budoucí průzkumy nezjistí na jiných planetách žádné známky života.
Studie se opírá o bayesovskou statistickou analýzu s cílem stanovit minimální počet exoplanet, které by měly být pozorovány, aby bylo možné získat smysluplné odpovědi o četnosti potenciálně obydlených světů. Závěr zní, že pokud by vědci zkoumali 40 až 80 exoplanet a zjistili „dokonalý“ výsledek bez detekce, mohli by s jistotou dojít k závěru, že méně než 10 až 20 % podobných planet ukrývá život; mohli bychom tedy stanovit horní odhad. V Mléčné dráze by ale těchto 10 % stejně odpovídalo přibližně 10 miliardám potenciálně obydlených planet.
I takto „dokonalý“ nulový výsledek má však jeden podstatný háček: Každé pozorování je spojeno s určitou mírou nejistoty, takže je důležité pochopit, jak tato nejistota ovlivňuje robustnost závěrů, které lze z údajů vyvodit. Nejistoty v jednotlivých pozorováních exoplanet mají různou podobu: Interpretační nejistota je spojena s falešně negativními výsledky, které mohou odpovídat přehlédnutí biosignatury a chybnému označení světa jako neobydleného, zatímco tzv. výběrová nejistota vnáší do pozorovaných vzorků zkreslení. Například pokud jsou zahrnuty nereprezentativní planety, které nesplňují určité předem dohodnuté požadavky na potenciální přítomnost života.
Tyto úvahy jsou velmi důležité pro nadcházející mise, jako je LIFE (Large Interferometer for Exoplanets), kterou vede právě ETH Zurich. Cílem projektu LIFE je prozkoumat desítky exoplanet, které mají podobnou hmotnost, poloměr a teplotu jako Země, a zkoumat jejich atmosféry z hlediska výskytu vody, kyslíku i složitějších biosignatur.
Podle Angerhausena a jeho spolupracovníků je dobrou zprávou, že plánovaný počet pozorování bude dostatečně velký, aby bylo možné vyvodit statisticky významné závěry o výskytu života v naší části vesmíru.
What if We Find Nothing? Bayesian Analysis of the Statistical Information of Null Results in Future Exoplanet Habitability and Biosignature Surveys, The Astronomical Journal (2025). DOI: 10.3847/1538-3881/adb96d
Zdroj: ETH Zurich / Phys.org
Poznámka: Jestli zrovna na tomto ale až tak záleží, když objev jakéhokoliv života by byl naprostou senzací? A pokud žádný neobjevíme, šance řekněme 10 % na dalších potenciálně obyvatelných světech je stejně strašně vysoká? Naopak mezi objevem 1 a 2 exoplanet s nějakými mikroorganismy zase až takový rozdíl z našeho pohledu nebude?
