Sciencemag.cz
Doporučujeme
Supersymetrie je teorie rozšiřující standardní model částic tak, že pro každou částici ve standardním modelu se předpokládá existence supersymetrického partnera. Žádné supersymetrické částice jsme dosud neobjevili, ani v náznaku, takže je otázka, proč o supersymetrii vůbec uvažovat – prostě proto, že standardní model je neúplný, nezahrnuje gravitaci a ani si moc neví rady s temnou hmotou.
Tova Holmes z University of Tennessee (Knoxville), Xiaohe Jia z Harvardu, Lesya Horyn a Young-Kee Kim z University of Chicago na základě neúspěšného hledání supersymetrických částic v CERNu postulují, že pokud jeden typ těchto částic, sleptony, existují, budou muset mít relativně delší dobu života. Konkrétně jde o to, že v CERNu se na velkém hadronovým urychlovači hledá nová fyzika pomocí srážek protonů. Přitom vzniká řada částic, které posléze zkoušíme detekovat; jedním z těchto detektorů/projektů je i ATLAS, obří detektor, s jehož pomocí se již mj. podařilo i potvrdit existenci Higgsova bosonu.
Detekovat supersymetrické partnery leptonů (konkrétně záporně nabitých leptonů, tedy elektronu, mionu a tauonu) se dosud nedaří. Nově navržený model předpokládá, že sleptony by měly mít dlouhou dobu života. Než se rozpadnou na něco, co by dokázal zachytit detektor ATLAS, jsou už dávno pryč – detektor je vůči takovým částicím de facto slepý. Z 95 % má být vyloučena existence sleptonů v provozních parametrech ATLASu. Až se bude urychlovač LHC příště dočasně odstavovat, stálo by tedy zřejmě za to detektor ATLAS nějak upgradovat, navrhuje studie.
Search for displaced leptons in √s = 13 TeV pp collisions with the ATLAS detector: https://cds.cern.ch/record/2740685/files/ATLAS-CONF-2020-051.pdf
Zdroj: CREN, University of Chicago / Phys.org
Poznámka: Předpokládá se, že sleptony se rozpadají na své partnery – známé leptony. Pokud ale takové leptony objevíme nějak „náhodně“, nespojíme je už s původní srážkou protonů/supersymetrií.
Viz také: Vznik antideuteronů v CERNu může být důkazem temné hmoty
