Protopsi pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích… Martina Galetová z Moravského zemského muzea se aktivně účastnila týmového výzkumu, který prováděl mikroskopickou analýzu opotřebení zubů fosilních psovitých šelem z paleolitické lokality Předmostí v České republice. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve …
více »Archeologové objevili dosud neznámou říši, která porazila krále Midase
Tedy titulek představuje mírnou nadsázku. Král Midas je znám z antické mytologie především pro svou touhu po zlatě a též pro oslí uši. I když nejde v pravém smyslu o historickou postavu (králů tohoto jména asi vládlo víc), můžeme ho datovat do Frýgie někdy do 8.–7. století př. n. l. …
více »Opice z Théry je prý indický hulman
Ostrov Théra (Santorini) známe hlavně kvůli tomu, že právě zde vybuchl vulkán, který měl způsobit vlnu tsunami a s ní i konec jedné z ér mínojské civilizace na Krétě. V poslední době se tento scénář mimochodem i někdy zpochybňuje, ale o to zde nepůjde. Zůstaneme ovšem v době bronzové (heladské), …
více »Spor o původ cínu v době bronzové vyřešen
Odkud pocházel cín používaný pro výrobu bronzu na Blízkém východě a v Egeidě? Výsledek nového výzkumu ukazuje, jak probíhaly tehdejší obchodní trasy. Do úvahy v zásadě přicházely dvě možnosti: Střední Asie a severovýchodní Írán nebo Evropa. Samotné východní Středomoří ložisek cínu mnoho nemá. Vědci z Heidelberg University a Curt Engelhorn …
více »Vědci asi našli kosti bojovníků z bitvy u Lipan
Pozůstatky z kostnice v Žehuni. Na kostech byla nalezena zranění husitskými zbraněmi. Radiokarbon hypotézu potvrzuje. Tým odborníků vedený prof. MUDr. Václavem Smrčkou, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale …
více »Metalurgie jako rituál
První měděné výrobky nebyly praktickými předměty. Makotřasy, archeoastronomie a megalitický yard. Po obou stranách dálnice D7 před odbočkou na Kladno byly v roce 1974 k vidění nezvyklé terénní práce. Šlo o geofyzikální magnetometrický průzkum jedné z nejvýznamnějších památek pozdní doby kamenné (eneolitu) v Čechách, příkopovitého ohrazení v Makotřasech u Kladna. …
více »Černý kámen z výbuchu Vesuvu je ve skutečnosti zbytkem mozku oběti
Při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. bylo spolu s nejznámějšími Pompejemi zničeno i nedaleké město Herculaneum. V 60. letech zde pod vrstvou popela a lávy kromě jiných pozůstatků města odkryli i zbytky těl několika obětí výbuchu. Jako součást jedné z lebek archeologové tehdy objevili lesklý černý předmět připomínající …
více »Chuyho hrobka jedním z 10 nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2019
Objev nádherně zdobené hrobky hodnostáře Chuyho z 5. dynastie byl vybrán časopisem Archaeology Magazine za jeden z 10 archeologických objevů roku 2019. Časopis, který publikuje Americký archeologický ústav, představuje přední vědecko-popularizační periodikum v oblasti archeologie. Chuyho hrobku objevil v březnu 2019 tým dr. Mohameda Megaheda z Českého egyptologického ústavu FF …
více »Záhada: Mozková tkáň vydržela v mokru 2 600 let
V roce 2008 objevili archeologové u britské vesnice Hesligton lebku muže z rané doby železné. I přes stáří nálezu, určené později radiokarbonem do cca 6. století př. n. l., přitom lebka k překvapení vědců obsahovala rozpoznatelné zbytky mozkové tkáně, dokonce v podobě několikacentimetrového kompaktního útvaru. Jak by se ale mozková …
více »Rondely – vcelku nejasná záležitost
Fenomén rondelového stavitelství mladšího neolitu byl již popsán vícekrát a vzhledem k neustálému nárůstu pramenné základny se mu pozornost věnuje i nadále (Podborský 1988; Petrasch 1990; Trnka 1991; Řídký 2011; Řídký a kol. 2018). Východní Čechy patří k oblastem, kde byl tento jev zaznamenán již v počátcích výzkumu. Mezi první …
více »