Archiv článků: astrobiologie

Horké subneptuny, exoplanety o hmotnosti 8-10 Zemí, jsou ve vesmíru poměrně časté. Některé z těchto těles se nacházejí v obyvatelné zóně, v tom smyslu, že ve vrstvách husté atmosféry mohou teploty umožňovat výskyt vody v kapaném skupenství (např. exoplaneta K2-18b obíhající těsně kolem červeného trpaslíka). Nová studie považuje tyto světy …

Hned tři studie publikované v posledním měsíci zpochybňují možnou existenci podpovrchových jezer pod jižním pólem Marsu. S touto možností přišel v roce 2018 tým, který vedl Roberto Orosei z italského Istituto Nazionale di Astrofisica. Na to, že ledovou čepičkou by mohla být kapalná voda, měla ukazovat data z radarů sondy …

Po dlouhých debatách o tom, zda by metan na Marsu mohl nějak naznačovat existenci místního života (sotva), začíná podobná debata i v případě Saturnova měsíce Enceladu. Také zde byl v atmosféře detekován metan, který spolu s vodou uniká z podzemního oceánu. Nová studie vědců z University of Arizona a Paris …

Hlavním problémem má být nedostatek vody. O možnosti života v atmosféře Venuše se spekuluje již delší dobu, na rozdíl od pekelného povrchu by za teplot v určitých vrstvách atmosféry Venuše mohly dokázat pozemské mikroorganismy přežívat. V nedávné minulosti se k tématu obrátila pozornost kvůli detekci většího množství fosfanu, tyto výsledky …

Dá se složení podpovrchového oceánu poznat podle toho, jak vypadá led na povrchu? Obyvatelnost oceánu na Enceladu závisí na jeho chemickém složení včetně slanosti. Na Zemi sice známe extremofily a rozhodně ne v každém prostředí vhodném pro život musí život také vzniknout, nicméně přece jen nám znalost parametrů vody v …

Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého …

Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat. Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování …

Loni oznámený objev fosfanu v atmosféře Venuše vyvolal spekulace o místním životě. Samotná detekce fosfanu byla ovšem vzápětí zpochybněna. Jak se kauza vyvíjí dál? Viz také: Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)? Další výzkum,na němž se podíleli lidé z řady renomovaných institucí (Jet Propulsion Laboratory, NASA Goddard Space Flight Center, …

Již před více než 10 lety identifikovali vědci z University of Sydney ve více než 3,4 miliardy let starých stromatolitech chlorofyl f, který je účinný v infračervené oblasti. A Red-Shifted Chlorophyll Science 10 Sep 2010: Vol. 329, Issue 5997, pp. 1318-1319 DOI: 10.1126/science.1191127 Spekuluje se, i že fotosyntéza možná vznikla …

Nová studie praví, že planety připomínající Zemi se budou s největší pravděpodobností vyskytovat v systémech, kde je planet hodně – a některá tedy logicky nebude ani příliš blízko, ani příliš daleko od mateřské hvězdy. A kde je nejvíc planet? Podle vědců z Institutu Nielse Bohra na univerzitě v Kodani to …