Několik dalekohledů NASA pomohlo vědcům hledat na obloze superhmotné černé díry. Nový průzkum je unikátní, protože se podařilo objevit i masivní černé díry, které jsou skryté za hustými oblaky plynu a prachu. Astronomové se domnívají, že ve svém středu má supermasivní černou díru každá velká galaxie. Testování této hypotézy je …
více »Temná hmota nemusí mít povahu částic
Za určitých podmínek v raném vesmíru se tyto temné baryony mohly stát natolik hustými a hmotnými, že by se vlastní gravitací zhroutily do velmi malých, stabilních černých děr. Dvě nedávné studie Stefana Profuma z Kalifornské univerzity v Santa Cruz navrhují teorie, které se snaží vysvětlit povahu temné hmoty. S. Profumo …
více »Důkaz života na Marsu vědci nemají, ale nový objev již označili za biosignaturu
Na Marsu objevili něco, co má být dosud nejblíže „důkazu života“. V dávném marsovském jezeře se nacházejí „potenciální biosignatury“ a podle nové studie zde „docházelo k mikrobiálním procesům“. K takovému závěru došla studie NASA, v jejímž vědci z Imperial College London analyzovali v marťanských horninách řadu minerálů a organických látek. …
více »Astronomové zaznamenali záhadný výbuch gama záření
Jedním z možných scénářů je zhroucení masivní hvězdy do sebe. Astronomové zaznamenali explozi gama záření, která se během jednoho dne několikrát opakovala, což je událost, jakou jsme dosud neviděli. Bylo zjištěno, že zdroj silného záření se nachází mimo naši galaxii a jeho polohu určil ESO VLT (Very Large Telescope). Záblesky …
více »Nová studie odhaluje původ nejstarších objektů sluneční soustavy
Planetky typu CM a CI, které jsou dnes pozorovány v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, obíhají v rozdílných vzdálenostech od Slunce. Astronomové z Univerzity Aix-Marseille a Univerzity Karlovy zjistili, odkud pochází nejprimitivnější materiál ve sluneční soustavě. Podle jejich studie, kterou publikoval časopis Nature Astronomy, pocházejí obě hlavní skupiny uhlíkatých …
více »Nebýt srážky s Theiou, Země by prý byla neobyvatelná
Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …
více »Vzorky z Bennu odhalily komplexní původ a dramatickou proměnu
Planetka Bennu, ze které v roce 2020 odebrala vzorky americká sonda OSIRIS-REx, je směsí prachu, ze kterého se formovala naše Sluneční soustava, organických látek z mezihvězdného prostoru a hvězdného prachu z předsolární éry. Jeho jedinečný a rozličný obsah byl v průběhu času dramaticky transformován interakcí s vodou a vystavením drsnému …
více »Dosud neznámý typ supernovy zřejmě vyvolala interakce černé díry a hvězdy
Astronomové objevili něco, co by mohlo být explozí hmotné hvězdy při pokusu o pohlcení černé díry. Takové je alespoň možné vysvětlení pro jednu z nejpodivnějších explozí hvězdy, jaké kdy byly pozorovány. Objev učinili vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a MITu. Exploze SN 2023zkd byla poprvé pozorována v červenci 2023 …
více »Česká data a výpočty pomohly k nalezení meteoritů v Polsku
V noci z 23. na 24. července 2025 krátce před půl druhou hodinou středoevropského letního času byl z našeho území a z území sousedních států pozorován mimořádně jasný bolid. Jak jsme uvedli již 25. července na webových stránkách Astronomického ústavu AV ČR, bolid byl zaznamenán řadou přístrojů Evropské bolidové sítě …
více »Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy …
více »