Archiv článků: astronomie

Ceres je už dnes studený, ale dřív mohl mít podmínky pro život

Nový výzkum NASA zjistil, že planetka Ceres mohla mít trvalý zdroj chemické energie k podpoře metabolizmu některých mikroorganismů pozemského typu. Neexistují žádné důkazy o tom, že by na Ceresu (nebo snad lépe „na Cereře“? název podle římské bohyně úrody, takže ženský rod?) někdy existovaly mikroorganismy, nicméně podle nového výzkumu by …

více »

Astrofoto: Temná mlhovina Barnard 150

Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové bojovali proti Avarům a možná i v době, kdy na žádost knížete Rostislava přicházejí k nám z Byzance Cyril a Metoděj, tehdy někdy vyrazilo směrem k nám z nevýrazného souhvězdí Kefea nespočitatelné množství …

více »

Žádná druhá Země: Na exoplanetě TRAPPIST-1 d atmosféru podobnou pozemské nenašli

Exoplaneta TRAPPIST-1 d vzbuzovala zájem astronomů hledajících potenciálně obyvatelné světy mimo Sluneční soustavu. Je to kamenná planeta co do velikosti podobná Zemi a nachází se tak daleko od své hvězdy, že by teoreticky mohla mít na svém povrchu kapalnou vodu. Podle nové studie využívající data z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba …

více »

Curiosity se i po 13 letech na Marsu učí nové dovednosti

Od chvíle, kdy rover Curiosity přistál na Marsu, uplynulo 13 let. Za tu dobu inženýři, kteří mají vozítko na starost, objevili cesty, jak zefektivnit provoz tohoto amerického vozítka. Šestikolový robot dostal větší autonomii a schopnost provádět souběžně více činností. Tato vylepšení souvisejí se snahou získat maximum z energetického zdroje roveru …

více »

Nejstarší potvrzená černá díra ve vesmíru – už krátce po velkém třesku má hmotnost 300 milionů Sluncí

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Texaské univerzity v Austinu identifikoval nejvzdálenější a tedy i nejstarší dosud známou černou díru. Černou díru i galaxii, ve které se nachází, CAPERS-LRD-z9, pozorujeme v době 500 milionů let po velkém třesku, kdy měl vesmír pouze 3 % svého současného stáří. Astronomové tak mají jedinečnou …

více »

Webbův dalekohled se nově podíval na ikonické hluboké pole

Snímek z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (NASA/ESA/CSA) se vrací k jedné z nejikoničtějších oblastí oblohy – Hubbleovu ultrahlubokému poli. Výsledkem dvou Webbových přístrojů je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé pocházejí až z nejranějších období kosmické historie. Zobrazená oblast, známá jako MIRI Deep Imaging Survey (MIDIS), …

více »

Obří osamělé planety mohou vytvářet vlastní planetární systémy

Podle nového výzkumu obří volně se pohybující planety mají potenciál vytvářet vlastní miniaturní planetární systémy bez nutnosti existence hvězdy. K výsledkům publikovaným prozatím na preprintovém serveru arXiv vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Zkoumali mladé izolované objekty s hmotností 5–10krát větší než Jupiter. Tyto objekty jsou svými vlastnostmi srovnatelné …

více »

Slzy svatého Vavřince ozdobí letní noční oblohu, pozorování v maximu ale utlumí Měsíc

Meteorický roj Perseid patří k nejoblíbenějším letním astronomickým událostem. Letos vrcholí v noci z 12. na 13. srpna. Pozorování ale výrazně ovlivní svit Měsíce. Z tohoto důvodu letos neorganizujeme na ondřejovské hvězdárně veřejné pozorování. První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého …

více »

Pozoruhodné úkazy na srpnové noční obloze: Velké setkání nejjasnějších planet

Letošní srpen nabídne opravdu pozoruhodné nebeské úkazy. Kromě každoročních Perseid, které tento rok kvůli svitu Měsíce nebudou pozorovatelné za nejlepších podmínek, se nabízí pohled hned k několika planetám. Ty budou v průběhu měsíce nabízet nejrůznější očima pozorovatelné a nesmírně fotogenické konstelace. Už 12. srpna se přitom dočkáme úhlově těsného nebeského …

více »