Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy má nejen schopnost hvězdy ničit, ale může také stimulovat jejich vznik. Mezinárodní výzkumný tým (hlavní autor Florian Peissker z univerzity v Kolíně nad Rýnem) použil nový přístroj ERIS (Enhanced Resolution Imager and Spectrograph) na chilském dalekohledu Very Large Telescope (VLT) a prokázal, že …
více »
Organický materiál nalezený v několika oblastech na povrchu trpasličí planety Ceres je pravděpodobně exogenního původu. Mohly jej s sebou přinést dopadající asteroidy z vnějšího pásu planetek. Vědci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS) a dalších institucí provedli dosud nejkomplexnější analýzu příslušného materiálu a jeho geologických souvislostí. Za …
více »
K lepšímu pochopení evolučních trajektorií dvojhvězd by měly přispět simulace, které vytvořili pracovníci Ústavu teoretické fyziky MFF UK ve spolupráci se zahraničními kolegy. Jejich práci podpořenou startovacím grantem Evropské výzkumné rady nyní zveřejnil časopis The Astrophysical Journal Letters. Přibližně polovina všech hvězd ve vesmíru se nachází v gravitačně vázaných dvojhvězdách. …
více »
Jelikož je 3I/ATLAS třetím známým mezihvězdným objektem, snaží se astronomové z celého světa u tohoto objektu, který byl objevem 1. července letošního roku, zpřesnit znalosti o jeho trajektorii. ESA nyní desetinásobně zlepšila predikci pozice komety. Využila k tomu inovativní pozorování ze své sondy ExoMars TGO, která obíhá kolem Marsu. Možností …
více »
Astronomové publikovali novou studii, která katalogizuje vesmír pomocí mapování obrovských kup galaxií. Tyto shluky patří k největším známým objektům ve vesmíru a mohou vědcům pomoci ověřit teorie o tom, jak vesmír vznikl a jakými pravidly se dnes řídí. Tým vedený vědci z Chicagské univerzity použil data z projektu Dark Energy …
více »
Pátrání po životě v oceánech cizích světů může být obtížnější, než se astrobiologové dosud domnívali, a to i v případě, že dokážeme přímo odebírat vzorky mimozemských vod. Nová studie se zaměřuje na Saturnův měsíc Enceladus, kde voda z podzemního oceánu vyvěrá trhlinami na povrch. Jenže to nemusí tolik znamenat: je-li …
více »
Jedna z nejvýkonnějších černých děr ve vesmíru chrlí plyn rychlostí až 10 000 kilometrů za sekundu, což znamená, že její odhadovaná hmotnost je více než desetkrát nižší, než se původně předpokládalo. Černá díra SMSS J052915.80-435152.0 byla objevena v roce 2024 Christianem Wolfem a jeho týmem z Australské národní univerzity (ANU). …
více »
Citron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši astronomové pro přezdívku komety C/2025 A6 Lemmon. Samozřejmě, „citron“ se anglicky ve skutečnosti píše „lemon“, ale to jedno „m“ navíc lidové tvořivosti pranic nebrání. A naši astronomové mají raději přezdívky …
více »
Centrální molekulární zóna (CMZ) naší galaxie je oblastí plnou vířících molekul prachu a plynu, které cyklicky procházejí procesem vzniku a zániku. Mechanismus, který tento proces řídí, zůstával ale dosud neznámý. Molekuly slouží pro sledování různých procesů v molekulárních mračnech, přičemž oxid křemnatý SiO (poznámka: takto skutečně v původní TZ, včetně …
více »
Během krátké fáze lze studovat počáteční „průlomový“ tvar supernovy. Rychlá pozorování pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila výbušnou smrt hvězdy v okamžiku, kdy výbuch prorazil povrch hvězdy. Astronomové poprvé odhalili tvar výbuchu v jeho nejranější, prchavé fázi. Tato krátká počáteční fáze by o den později …
více »
Sciencemag.cz
