Archiv článků: astronomie

Vědci navrhují přímé měření lokální hustoty temné hmoty pomocí zrychlení

Měření gravitačního zrychlení binárních pulsarů může objasnit, kolik temné hmoty se nachází v Mléčné dráze a jak konkrétně je zde temná hmota rozložena. Sukanya Chakrabarti a její kolegové Tom Donlon a Sophia Vanderwaal (všichni z University of Alabama, Huntsville) již dříve navrhli, že s rostoucím počtem datových bodů a přidáním …

více »

V okolí černé veledíry objevili existenci skryté populace asi deseti tisíc menších černých děr

Hvězdomlýnek uprostřed Galaxie V centru naší Galaxie se nachází černá veledíra o hmotnosti 4 milionů Sluncí, známá jako SgrA*. Kolem ní obíhá mnoho hvězd nečekaných hvězdných typů. Publikace Jaroslava Haase a jeho spolupracovníků z Univerzity Karlovy a Univerzity v Bonnu tuto i další záhady objasňuje. Jejich práci zveřejnil časopis Astronomy …

více »

Kyslík objeven v nejvzdálenější známé galaxii

Dvě různé skupiny astronomů objevily kyslík v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0. Objev, o němž informovaly dvě samostatné studie, byl učiněn díky observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO). Tento rekordní objev nutí astronomy přehodnotit jak rychle se galaxie v raném vesmíru formovaly. Galaxie JADES-GS-z14-0, …

více »

V sobotu 29. března 2025 nastane částečné zatmění Slunce

V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na našem území bude zatmění viditelné …

více »

Webbův dalekohled zjistil záhadu: Galaxie v hlubokém vesmíru preferují rotaci stejným směrem

Za pouhé tři roky od svého vypuštění přinesl Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) významné poznatky o vzdáleném vesmíru. Nová studie má přinášet dosud jedno z nejzáhadnějších pozorování hlubokého vesmíru vůbec. Podle výzkumu Liora Shamira z Kansas State University se na snímcích hlubokého vesmíru pořízených v rámci průzkumu JSWT Advanced Deep …

více »

Astrofoto: Měsíc a Mars

9. února 2025 se na noční obloze odehrál opět jeden pozoruhodný astronomický úkaz – těsná konjunkce Marsu a Měsíce. Tento jev, kdy se dvě nebeská tělesa z pohledu pozorovatele na obloze úhlově přiblíží, poskytl fascinující podívanou jak pro astronomy, tak i pro ostatní obdivovatele noční oblohy. Přesný okamžik konjunkce nastal …

více »

Kolem Barnardovy hvězdy obíhají čtyři malé planety

Astronomové získali nový důkaz, že kolem Barnardovy hvězdy, druhé nejbližší hvězdné soustavy od Země, nekrouží jen jedna, ale hned čtyři malé planety. Čtyři planety, z nichž každá má hmotnost jen asi 20 až 30 % hmotnosti Země, jsou tak blízko své domovské hvězdy, že ji oběhnou za několik dní. To …

více »

Astrofyzikové navrhují, že mezihvězdné objekty ve Sluneční soustavě mají často původ u Alfa Centauri

Ve Sluneční soustavě byl již minimálně dvakrát objeven mezihvězdný materiál, přičemž pořádně nevíme, odkud se vzal. Nová studie navrhuje, že prvním kandidátem by v podobných případech mohl být ten nejbližší systém – Alfa Centauri. Mezihvězdné objekty nejsou gravitačně vázány na konkrétní hvězdu. Mohou pocházet z jiných soustav a být vyvrženy …

více »

Nejenergetičtější částice ve vesmíru vznikají při srážkách neutronových hvězd

Kosmické záření s ultravysokou energií (Ultrahigh Energy Cosmic Rays, UHECR) tvoří částice s nejvyšší známou energií. Ale i když je existence UHECR známa již 60 let, vědcům se dosud nepodařilo zformulovat uspokojivou teorii jejich vzniku, která by vysvětlovala všechna pozorování. Nový model nyní představil Glennys Farrar z Newyorské univerzity. „Výsledky …

více »