Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032. V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně …
více »Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce
Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …
více »Našli 4 planety u mladé hvězdy podobné Slunci
Pro studium vzniku a vývoje planetárních systémů potřebujeme studovat protoplanetární disky, ve kterých planety teprve vznikají, ale také velmi mladé planetární systémy. V případě hvězdy V1298 Tau se to vědcům povedlo. Nejdříve u ní byla objevena jedna planeta o velikosti Jupiteru s oběžnou dobou 24 dní. Nyní se v datech …
více »Atomy plynu se řítí k supermasivní černé díře rychlostí 5000 km/s
Čínští fyzici změřili rychlost plynu směřujícího k obří černé díře uvnitř kvazaru a potvrdili, že plyn pochází z okolního prachového prstence. Ačkoli byly kvazary objeveny už koncem padesátých let minulého století na prvních rádiových mapách oblohy, přesný mechanismus jejich fungování dosud není úplně prozkoumán. Tyto objekty obvykle září mnohem jasněji …
více »Nejmenší trpasličí planeta Sluneční soustavy?
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem SPHERE zjistili, že planetka Hygiea by mohla být klasifikována jako trpasličí planeta. Hygiea je čtvrtým největším objektem hlavního pásu planetek, v této oblasti Sluneční soustavy ji velikostí předčí jen Ceres, Vesta a Palas. Vědcům se vůbec poprvé podařilo toto těleso pozorovat v takovém rozlišení, …
více »Jak vznikají duny na Titanu: déšť vs. záření
Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …
více »Dalekohled Jamese Webba by mohl najít planety v obyvatelné zóně Alfy Centauri A
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) se připravuje na start, ke kterému by mělo dojít v březnu 2021. Od JWST si hodně slibují také lovci exoplanet a to zvláště nyní, kdy na konci ledna 2020 skončí kosmický dalekohled Spitzer. Podle nové studie by JWST mohl hledat exoplanety u Alfy Centauri A, …
více »Astrofotografie měsíce: Oliheň
Oliheň, velmi slabá mlhovina svítí modrozelenou emisí dvakrát ionizovaných atomů kyslíku. Opět uběhl měsíc a v emailových schránkách poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, proběhla komunikační smršť. Z ní se nakonec vyloupla vítězná fotografie České astrofotografie měsíce za září roku 2019. A s ní i její autor, Zdeněk Vojč. Ten …
více »Astronomové detekovali, jak při srážce neutronových hvězd vzniklo stroncium
Astronomům se poprvé podařilo ve vesmíru detekovat nově vzniklý těžký chemický prvek, stroncium, vytvořený v pozůstatcích kolize dvou neutronových hvězd. Objev učinili na základě pozorování získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT vybaveného spektrografem X-shooter. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature a potvrzují předpoklad, že těžší chemické prvky ve vesmíru mohou …
více »Na hvězdárně v Ondřejově potvrdili hnědého trpaslíka
Je to hvězda nebo planeta, pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné mise TESS. Pro systém TOI-503 není správná z odpovědí ani jedna. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je tzv. hnědý trpaslík a první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem …
více »