Nedávno vzbudila mediální pozornost studie hledající nejnadějnější kandidáty na Dysonovy sféry, tedy inženýrské produkty technologicky velmi vyspělé mimozemské civilizace. Otázka je to ale samozřejmě celkem komplikovaná… Existují různé způsoby, jak hledat důkazy o existenci mimozemských technologických civilizací. Jedním z nich je pátrat po jejich záměrných pokusech informovat o své existenci, …
více »
Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast …
více »
Astronomům se podařil vzácný objev exoplanety (snad) podobné Zemi. Nachází se 40 světelných let od nás (směrem v souhvězdí Ryb) a může být jen o něco teplejší než náš svět. Potenciálně obyvatelná planeta Gliese 12 b obíhá kolem své hostitelské hvězdy každých 12,8 dne; je srovnatelně velká jako Venuše – …
více »
Nová metoda pro měření rotace černých děr využívá slapového rozrušení hvězdy. Astronomové poprvé změřili rotaci supermasivní černé díry pomocí kolísání hvězdného materiálu. Výsledky, které přinesl mezinárodní tým vědců, nabízejí nový způsob zkoumání supermasivních černých děr a jejich vývoje ve vesmíru. Jedním z hlavních autorů studie publikované v prestižním časopise Nature …
více »
Uvnitř planety WASP-107 b připomínající vatu (= je „nadýchaná“) se skrývá překvapivě malé množství metanu a velmi těžké jádro. Nová studie založená na datech získaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, představuje první měření hmotnosti jádra exoplanety a pravděpodobně bude základem budoucích studií planetárních atmosfér a povrchů, což je při hledání života …
více »
Mezinárodní tým astronomů s pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba zachytil probíhající srážku dvou galaxií a začínající fúzi jejich centrálních černých děr v době, kdy byl vesmír starý pouhých 740 milionů let. Jedná se o nejvzdálenější detekci splynutí černých děr, první případ, kdy byl tento jev pozorován v tak raném vesmíru. …
více »
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou pozvolna obsypávány květy, krajina zalitá sluncem se stává samozřejmostí lákající k toulkám přírodou. Kam oko dohlédne, narazí na pestrou směsici barev, od žlutých řepkových lánů, bílých třešňových sadů, …
více »
Už krátce po vzniku vesmíru (ve smyslu „po velkému třesku“) začaly vznikat první hvězdy složené převážně z vodíku a helia. Vlastnosti těchto hvězd první generace (tzv. populace III), se velmi lišily od hvězd, jako je naše Slunce, nebo od těch, které vznikají dnes. První hvězdy byly nesmírně horké, objemné i …
více »
Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze …
více »
Sonda ESA Mars Express nyní dokončila svůj oblet Marsu s pořadovým číslem 25 tisíc. Při této příležitosti automat pořídil další dechberoucí pohled na Rudou planetu. Nový snímek byl získaný pomocí přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě sondy Mars Express. Je na něm vidět mnoho sopek planety Mars a …
více »
Sciencemag.cz
