Astronomové zachytili nezvyklý signál pocházející z centra Mléčné dráhy. Rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje a mohly by naznačovat existenci nové třídy hvězdných objektů. Objekt ASKAP J173608.2-321635 zjasňuje, pohasíná až k neviditelnosti a pak se objevuje znovu, uvádí studie v Astrophysical Journal. „Nejpodivnější vlastností tohoto …
více »42 snímků ESO zachycuje největší planetky hlavního pásu Sluneční soustavy
Pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile astronomové pořídili snímky 42 planetek patřících k největším objektům hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Vůbec poprvé se vědcům podařilo zobrazit takto rozsáhlou skupinu malých těles Sluneční soustavy v takových detailech. Pozorování odhalila širokou paletu podivných tvarů od téměř sférických až po protáhlé připomínající …
více »Žádné primordiální černé díry zase nenašli
Observatoře gravitačních vln by měly být schopny detekovat splynutí primordiálních černých děr – pokud ovšem existují. Podle některých teorií vzniklo v období krátce po velkém třesku, kdy mezi jednotlivými místy vesmíru existovaly obrovské rozdíly v hustotě, velké množství černých děr o různých velikostech. Mnohé z nich zase mezitím zanikly („vypařily …
více »Nejen gravitační vlny: Splynutí obřích černých děr může provázet i světelná show
Astronomové dosud dokázali zaznamenat splynutí černých děr pouze pomocí gravitačních vln. Fúze postrádala jakýkoli projev v elektromagnetickém spektru: žádný výbuch, žádný záblesk, žádná supernova, žádné světlo. Dosud sledované splývající černé díry byly ovšem relativně malé, jejich hmotnost nepřesahovala několik desítek hmotností Slunce. Splynutí supermasivních černých děr by podle nové studie …
více »Zřejmě našli první exoplanetu u trojhvězdy
Odhaduje se, že polovina hvězdných soustav tvoří více hvězd spolu gravitačně svázaných (takže jinak řečeno, většina hvězd budou asi dvojhvězdy). Není důvod, proč by kolem dvojhvězd neobíhaly také planety. Výzkumníci z University of Nevada v Las Vegas však nyní uvádějí, že zřejmě poprvé nalezli exoplanetu i u trojhvězdy (cirkumptriální planeta). …
více »Sonda ESA-BepiColombo proletí kolem Merkuru
V sobotu 2. októbra 2021 o 1.34 h. stredoeurópskeho času sa sonda BepiColombo po troch rokoch letu priblíži k planéte Merkúr a preletí okolo nej vo vzdialenosti 200 kilometrov. Je to prvý zo série šiestich naplánovaných blízkych preletov. Následne sa sonda v decembri 2025 zachytí na orbite Merkúra a zameria …
více »Fotosyntéza by v mracích Venuše fungovat mohla
Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie. Studie publikovaná v časopisu Astrobiology, jejímž hlavním autorem je Rakesh Mogul, uvádí, že ve střední a spodní části mraků Venuše …
více »Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu
Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla …
více »Hyceánské exoplanety pod lupou
Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Stručné informace na téma hyceánských (hydrogen+oceán) světů se již v češtině na několika vědecko-populárních webech objevily, takže spíše …
více »Těžké hvězdy nevybuchnou jako supernova, ale rovnou se zhroutí do černé díry
Dosud jsme předpokládali, že všechny hvězdy o hmotnosti přibližně 10–40 hmotností Slunce skončí jako supernova (a pak buď jako neutronová hvězda, nebo černá díra), ale nová studie naznačuje, že tomu tak být nemusí. Limit pro supernovu může být nižší. Velké hvězdy dojdou dříve či později do fáze kolapsu jádra. Při …
více »