Na konci července 2025 nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned 2 planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a o „podkladovou scénu“ známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (tedy …
více »
Potenciálně obyvatelné světy se mohou vyskytovat zejména kolem hvězd s nízkou hmotností. Podle studie vedených astronomy z Heidelberské univerzity se u hvězd s nízkou hmotností poměrně často vyskytují planety podobné Zemi. Podkladem pro tento závěr jsou data získaná v rámci projektu CARMENES. Analýzou těchto dat se mezinárodnímu výzkumnému týmu podařilo …
více »
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (James Webb Space Telescope – JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety – …
více »
Záhadný mezihvězdný objekt objevený minulý týden je pravděpodobně nejstarší kometou, jakou jsme kdy viděli – podle vědců může být o 3 miliardy let starší než Sluneční soustava. Objekt bohatý na vodní led 3I/ATLAS je teprve třetím známým návštěvníkem z oblasti mimo Sluneční soustavu, který byl kdy spatřen v našem sousedství, …
více »
Koronen (superbenzen, cyklobenzen) je aromatická molekula, kde je kolem centrálního šestiuhlíkového skeletu napojeno 6 benzenových jader. Sumární chemický vzorec koronenu je C24H12. Tým chemiků a astronomů nyní učinil související objev z oblasti astrochemie: identifikoval kyanokoronen C₂₄H₁₁CN, největší polycyklický aromatický uhlovodík (PAH), který byl kdy ve vesmíru detekován. Molekula byla nalezena …
více »
Země a celá naše galaxie se možná nachází uvnitř záhadné obří „jámy“, díky níž se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové z britské Royal Astronomical Society. Tento přístup by mohl vysvětlit problém s Hubbleovou konstantou (Hubble tension), kde různé metody jejího stanovení vedou k různým hodnotám. …
více »
Po téměř 20 letech služby se americká sonda MRO u Marsu naučila nový pohyb, který umožní z ní vymáčknout ještě více vědeckých dat. Inženýři v podstatě naučili sondu obíhající kolem rudé planety dělat otočky, při kterých je často téměř vzhůru nohama – pokud tedy můžeme v kosmickém prostoru takový výraz …
více »
Při hledání života ve vesmíru věnujeme velkou pozornost kamenným planetám (po vzoru Země) obíhajících kolem trpaslíků typu M, obecně hvězd s malou hmotností (protože ty jsou relativně nejčastější). Jedním z blízkých trpaslíků typu M je TRAPPIST-1, hvězda vzdálená asi 40 světelných let, která hostí rozsáhlý systém exoplanet. Předchozí výzkum ale …
více »
Astronomové poprvé získali vizuální důkaz, že hvězda skončila dvojím výbuchem. Při studiu staletí starých pozůstatků supernovy SNR 0509-67.5 pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) našli vzory, které potvrzují, že její hvězda utrpěla dvojici explozivních výbuchů. Nedávno zveřejněný objev ukazuje jedny z nejvýznamnějších explozí ve vesmíru …
více »
Mise PLATO Evropské kosmické agentury (ESA) bude startovat v roce 2026 a od roku 2027 začne hledat planety podobné Zemi okolo hvězd slunečního typu. Významný milník v přípravě mise – optická lavice s 26 kamerami byla úspěšně nainstalována na modul vesmírné lodi. Nyní už zbývá jen nainstalovat solární panely. Česká …
více »
Sciencemag.cz
