Archiv článků: astronomie

Planety nejsou jedinými nebeskými objekty s měsíci – mohou je mít i asteroidy. Obvykle se jedná o jiné, menší planetky, které obíhají kolem větší centrální. Nyní tým thajských a francouzských astronomů popsal systém planetky hned se třemi satelity. Centrální asteroid (130) Elektra objevil Christian Peters už v roce 1873. Má …

První pozorování asteroidu 2022 AE1 ukázala, že by se mohl do Země narazit 4. července 2023. To vypadalo jako příliš brzy na to, abychom případně uspěli se snahou změnit dráhu tohoto tělesa; současně byl asteroid dost velký, aby dokázal způsobit slušnou škodu. V prvních sedmi dnech pozorování přitom všechno nasvědčovalo …

Vědci z finské Univerzity v Turku zjistili, že osa rotace černé díry ve dvojhvězdném systému MAXI J1820+070 je vůči ose oběžné dráhy hvězdy skloněna o více než 40 stupňů. Toto zjištění zpochybňuje současné teoretické modely vzniku černých děr. Pozorování astronomů z finské observatoře Tuorla je prvním spolehlivým měřením, které ukazuje …

TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) našla od zahájení své mise na konci roku 2018 více než 5 000 kandidátů na exoplanety a 197 potvrzených exoplanet. Tato družice NASA ale dokázala udělat i další objevy. Podle nové studie se v datech TESS podařilo identifikovat až 97 (jednotnou metodikou) prověřených kandidátů na …

Astronomové narazili na zvláštní, dosud neznámý typ hvězdy pokryté produkty jaderné fúze helia. Je možné, že takové hvězdy mohou vznikat při vzácném sloučení dvou hvězd. Zatímco normální hvězdy mají povrch složený z vodíku a helia, hvězdy objevené týmem německých astronomů pod vedením Klause Wernera z univerzity v Tübingenu jsou na …

Většina planet ve Sluneční soustavě má měsíce, ten pozemský je ale v jistém smyslu výjimečný – v tom smyslu, že je ve srovnání se svou planetou relativně velký. Poloměr Měsíce představuje více než čtvrtinu toho zemského. Pokud pokládáme měsíc za nějak důležitý pro potenciální obyvatelnost planety (předpokládá se pozitivní vliv, …

Astronomové objevili rádiovou galaxii o délce nejméně 16 milionů světelných let. Jedná se o dosud největší známou strukturu vytvořenou galaxií. Objev zpochybňuje některé z našich modelů, které popisují růst galaxií. V centru mnoha galaxií se nachází superhmotná černá díra, která zpomaluje zrod nových hvězd, a silně tak ovlivňuje životní cyklus …

Rozdíly ve vzhledu aktivních jader galaxií vznikají díky různé orientaci, ve které ze Země pozorujeme černou díru a její prstenec. Pomocí interferometru VLTI pracujícího na Evropské jižní observatoři astronomové zkoumali oblak prachu v centru galaxie M77, který ukrývá superhmotnou černou díru. Pozorování přispěla k potvrzení 30 let staré předpovědi a …

Nová studie se pokouší o výpočet toho, jak gravitační vliv temné hmoty ovlivňuje objekty ve Sluneční soustavě, včetně kosmických lodí a vzdálených komet. Navrhuje také způsob, jak by bylo možné vliv temné hmoty přímo pozorovat pomocí budoucích experimentů. Výsledky byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Předpokládáme, …

Co je na objevu tak zvláštního? Jde totiž o předcházející vývoj bílých trpaslíků. Hvězdy, jak alespoň předpokládáme v případě našeho Slunce, během fáze expanze obyvatelnou zónu vyčistí (i když samotná Země možná nebude pohlcena, protože se vzhledem ke klesající hmotnosti Slunce přesune na vzdálenější oběžnou dráhu). Jinak řečeno, nově objevená …