Archiv článků: astronomie

Další exoplaneta se stala mediální hvězdou. TOI-561 b nebo spíše celý planetární systém TOI-561 je starý 10 miliard let, což z něj dělá jeden z nejstarších nebo možná nejstarší známý planetární systém. Stáří hvězd se měří docela špatně a nepříliš přesně, takže vytvářet nějaké pořadí nemá smysl. Médii nyní rezonuje …

Poslední velmi těsné a dobře pozorovatelné přiblížení těchto planet nastalo v roce 1226. Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato …

Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům. Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. …

Planeta WASP-107b má velikost Jupiteru, je ale 10krát lehčí. Hmotnost jádra obří exoplanety WASP-107b je mnohem menší, než bylo považováno za možné pro vznik plynného obra. Uukazuje se, už kolem malého jádra se může formovat obří „obálka“ plynu – tento typ planet proto vzniká mnohem snadněji, alespoň za určitých podmínek. …

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým …

Je to už více než rok, co se do vesmíru vydala evropská družice CHEOPS. Hlavním úkolem je výzkum exoplanet tranzitní metodou, ale na rozdíl od Keplera nebo TESS, neprohledává CHEOPS obří zorné pole s desítkami tisíc hvězd. Soustředí vždy jen jednu hvězdu. Jeho úkolem je upřesnit parametry již existujících exoplanet. …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …

Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, vědci objevili galaxii, která přišla téměř o polovinu plynu potřebného pro formování …

S pomocí rentgenové observatoře Chandra dokázali astronomové objevit nejmladší magnetar – tedy typ neutronové hvězdy s obrovským magnetickým polem. Zatímco magnetické pole Země má hodnotu asi 1 G, magnet na ledničce asi 100 G, zde jde o milion miliard Gaussů. (Takový magnet mezi Zemí a Měsícem by dokázal vymazat data …

Zřejmě první použití aktivního učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii. Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivní­m vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové …