Mohou tyto materiály hrát v chladném vesmíru roli např. při vzniku a formování magnetických polí? Vědci z University of California v San Diegu a newyorské Brookhaven Laboratory objevili supravodivá zrna v meteoritech a Mundrabilla a GRA 95205. K tomuto úspěchu jim stačilo prozkoumat pouhých 15 meteoritů, podle všeho původně kusů …
více »Svědci obří vesmírné katastrofy, která létajícím astronomům zamotala hlavu
Hvězdný systém BD +20 307 tvoří dvě hvězdy, které najdeme asi 390 světelných let od nás v souhvězdí Berana. Obě hvězdy obíhají okolo sebe s periodou 3,4 dní. Obě stálice jsou spektrální třídy F, což znamená, že jsou masivnější a jasnější než Slunce. V infračervené části spektra vyzařují více, než …
více »Dosud nejpřesnější měření neutronových hvězd: mají poloměr asi 11 km
Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …
více »Paradox: Pekelné vedro na Merkuru přispívá k tvorbě ledu
Teploty na Merkuru se pohybují v obrovském rozptylu. Protože jde o planetu tak blízkou Slunci, není překvapivé, že mohou přesáhnout 400 °C. Současně však ve věčně zastíněných kráterech může být až – 200 °C a vyskytuje se v nich led. Důkazy ledu jsou poměrně spolehlivé, jeho existenci potvrdila zejména data …
více »Astrofoto: Hvězdokupa Vánoční stromeček
Souhvězdí Jednorožce je poměrně novodobým označením části oblohy jižně od nebeského rovníku… Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 …
více »Na exoplanetě prší železný déšť
Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější …
více »Nejvzdálenější a nejstarší černá díra má 13 miliard let
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31. Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry …
více »Proč slábla záře Betelgeuse: za vše asi mohl prach
Slábnutí jasu hvězdy Betelgeuse na 40 % původní svítivosti vzbudilo na konci loňského roku senzaci. Objevila se možnost, že bychom se mohli stát svědky výbuchu supernovy. V nové studii se ale astronomové přiklánějí k „prachové hypotéze“. Viz také: Dalekohled VLT sleduje slábnoucí hvězdu Betelgeuse Jinak řečeno, za slábnutím hvězdy zřejmě …
více »Oranžoví trpaslíci by mohli být ideální hvězdou pro obyvatelné planety
Pokud astronomové hledají exoplanety, obvykle se zaměřují na tři typy hvězd: M, G a K. Červení trpaslíci jsou dnes favority, protože jsou nejpočetnější skupinou hvězd v Galaxii a planety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a velikosti hledají nejsnáze. Naše Slunce je žlutým trpaslíkem. Typem hvězdy, u kterého bychom …
více »Nakolik satelity narušují astronomická pozorování?
Jak profesionální, tak amatérští astronomové také uvažovali, jak satelitní megakonstelace ovlivní vzhled noční oblohy. Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné …
více »