Archiv článků: atmosféra

Kyslíková atmosféra Země zanikne za miliardu let

Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …

více »

Vědci hledali chvost slavné exoplanety 55 Cnc e

Většina tranzitujících exoplanet byla objevena některým z lovců exoplanet (pozemní přehlídky, Kepler, TESS aj.). Některé ale byly objeveny opačným způsobem. Vědci je našli pomoci měření radiálních rychlostí a až potom detektovali tranzit. Je to i případ exoplanety 55 Cnc e, která je součástí početnějšího planetárního systému v souhvězdí Raka. O …

více »

Kde se při zemětřesení berou blesky

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Zemětřesení je někdy provázeno optickými jevy, může jít o klasické blesky, ale i další efekty. Řadu pozorování těchto podivností známe z Japonska. V roce 1965 a 1967 při zemětřesení v Matsushiro (pro snazší dohledávání zde i dále původní anglický přepis) způsobilo, že okolní hora několikrát blikla světlem. V roce 1993 …

více »

Kyslíková atmosféra zachránila Zemi vodu

Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …

více »

Mezinárodní kosmická stanice a globální monitoring blesků

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

K výbojům TGF dochází na počátku pulsní proudové fáze blesku, která následně vytvoří elfa. Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad …

více »

Jak vznikají duny na Titanu: déšť vs. záření

Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …

více »

Turbulentní proudění

Ve slovníku odborné i laické veřejnosti slovo turbulence zdomácnělo. Jeho individuální výklady se vzájemně různí ještě více, než jest zdrávo. Nejčastěji je spojováno s pohybem tekutin, ale i s chováním různých systémů, včetně lidské společnosti. Slovo je odvozeno z latinského slovesa turbó, které lze volně přeložit jako uvést ve zmatek, …

více »

Tornádo možná vzniká u země

Když budete hledat informace o vzniku tornáda, najdete následující mechanismus: tornádo má základnu na oblaku a odtud spouští dolů jakýsi rotující chobot, respektive mrak hraje roli nálevky. Tornádo na české Wikipedii Nová měření tornád provedená v Kansasu a Oklahomě prý ale naznačují, že tyto útvary/jevy vznikly těsně nad zemí. Vědci …

více »