Mikroorganismy zdravé půdy zamezují šíření bakteriální rezistence z živočišných odpadů do prostředí. Vzrůstající odolnost (rezistence) bakterií k antibiotickým léčivům je jedním z hlavních problémů, kterým čelí humánní i veterinární medicína ve 21. století. Výzkum i praxe stále více uznávají, že rezistence vůči antibiotikům (ATB-r) je komplexním ekologickým a evolučním problémem …
více »Enzymy střevních bakterií umí přeměnit krev na skupinu 0
Krevní skupina 0 neobsahuje na povrchu červených krvinek žádné sacharidové antigeny, proto lze při transfúzích univerzálně použít bez strachu z toho, že by organismus krev nepřijal v důsledku imunitní reakce. Vědci University of British Columbia nyní ukázali, jak lze pomocí mikroorganismů přeměnit skupinu A na 0, nicméně podobné enzymy jsou …
více »Důkazem života na Marsu by mohly být i horniny
Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …
více »Bakterie žijící z oxidu dusnatého
A co to má společného s klimatem? Oxid dusnatý se v prostředí kyslíku oxiduje na oxid dusičitý, v bezkyslíkaté atmosféře dávné Země byl ovšem stabilní a zřejmě existoval jak v atmosféře, tak i rozpouštěný v oceánech. Předpokládáme, že nějaké dávné mikroorganismy mohly oxid dusnatý využívat i k získávání energie namísto …
více »Střevní mikrobiom ovlivňuje i chování myší
Absence mikrobiomu mění expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi. Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu. Slizniční povrchy i trávicí systém …
více »Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot
Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …
více »Miniaturní systém CRISPR od archea
CRISPR, revoluční technologie na úpravu DNA využitelná v medicíně i při šlechtění, je odvozena od nástrojů, jimiž se baterie chrání před viry. Jedná se o obdobu imunitního systému, když si systém zapamatuje určitou sekvenci (normálně virovou) a proti té pak směřuje útok enzymů, které různě napadají příslušné sekvence, vystříhávají je …
více »Ohřál ranou Zemi rajský plyn?
Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …
více »Stříbro je nadějí pro řešení antibiotické krize
Bakteriální rezistenci k nanočásticím lze údajně zabránit. Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odhalili unikátní obranný mechanismus bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se již používají v antibakteriální léčbě. Tento mechanismus není podmíněn genetickými změnami bakterií, čímž se výrazně liší od běžných mechanismů rezistence vůči antibiotikům. Výzkumníci současně našli způsob, …
více »Další kousky nitrogenázy: produkce metanu
Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …
více »