Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …
více »Bakterie žijící z oxidu dusnatého
A co to má společného s klimatem? Oxid dusnatý se v prostředí kyslíku oxiduje na oxid dusičitý, v bezkyslíkaté atmosféře dávné Země byl ovšem stabilní a zřejmě existoval jak v atmosféře, tak i rozpouštěný v oceánech. Předpokládáme, že nějaké dávné mikroorganismy mohly oxid dusnatý využívat i k získávání energie namísto …
více »Střevní mikrobiom ovlivňuje i chování myší
Absence mikrobiomu mění expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi. Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu. Slizniční povrchy i trávicí systém …
více »Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot
Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …
více »Miniaturní systém CRISPR od archea
CRISPR, revoluční technologie na úpravu DNA využitelná v medicíně i při šlechtění, je odvozena od nástrojů, jimiž se baterie chrání před viry. Jedná se o obdobu imunitního systému, když si systém zapamatuje určitou sekvenci (normálně virovou) a proti té pak směřuje útok enzymů, které různě napadají příslušné sekvence, vystříhávají je …
více »Ohřál ranou Zemi rajský plyn?
Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …
více »Stříbro je nadějí pro řešení antibiotické krize
Bakteriální rezistenci k nanočásticím lze údajně zabránit. Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odhalili unikátní obranný mechanismus bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se již používají v antibakteriální léčbě. Tento mechanismus není podmíněn genetickými změnami bakterií, čímž se výrazně liší od běžných mechanismů rezistence vůči antibiotikům. Výzkumníci současně našli způsob, …
více »Další kousky nitrogenázy: produkce metanu
Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …
více »Unikátní fotosyntéza u bakterie z pouštních jezer
Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul zachycujících světlo, nalezli čeští vědci v bakterii žijící v jezerech pouště Gobi. Funguje podobně, jako trychtýř pro plnění lahví, a v zachycování energie je velmi efektivní. Nejen rostliny, ale i některé bakterie umí využívat energii slunce (fotosyntetizovat). Z 29 dosud známých …
více »3D tisk z bakterií vytváří chytré chemické továrny
3D tisk z živých buněk se realizoval již v rámci několika projektů, vesměs bylo cílem vytvořit orgány pro transplantace. Stejně tak se již zkoušelo tisknout i z kmenových buněk. André Studart a jeho kolegové z curyšského ETH nyní přišli s 3D tiskem inkoustů obsahujících bakterie. Použité druhy bakterií lze různě …
více »