Archiv článků: biologie

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology. Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech …

Larinia elegans je nočný križiak. Vedci z Ústavu krajinnej ekológie SAV, v. v. i. v spolupráci so Západoslovenským múzeom v Trnave a Českou zemědělskou univerzitou v Prahe zaznamenali výskyt dvoch vzácnych druhov pavúkov, ktoré doteraz neboli známe z územia Slovenska. Ide o druhy Larinia elegans a Tetragnatha reimoseri, ktoré sú …

Protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká …

S rostoucím počtem druhů se zmenšují jejich populace, což zvyšuje riziko vymírání, až se nakonec míra vzniku a zániku druhů vyrovná. Tým vědců vedený Davidem Storchem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Centra pro teoretická studia představil nový pohled na faktory určující celosvětové vzorce druhové bohatosti. V časopise Trends in …

Vědci z CEITEC VUT se podíleli na mezinárodní studii, která odhalila zásadní roli specifických genů při vývoji hlasového a sluchového aparátu savců. Pomocí metody výpočetní tomografie vytvořili detailní 3D modely myších embryí, jež umožnily popsat orgánové změny, ke kterým dochází po inaktivaci těchto genů. Výsledky výzkumu, realizovaného ve spolupráci s …

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií. …

Zatímco na začátku infekce virus ještě hraje podle pravidel a vytváří mRNA s čepičkou, později mění strategii. Vědecký tým vedený Václavem Vopálenským a Martinem Pospíškem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevil překvapivý způsob, jakým virus vakcinie zachází se svými genetickými zprávami. Jejich studie publikovaná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, …

Splnit svou misi a pokračovat jinde: tak by se dala zjednodušeně představit úloha specializovaných buněk, které pomáhají při růstu a tvarování mléčné žlázy v období puberty. Jakmile buňky svůj úkol splní, promění se v jiný typ. Nové poznatky o vývoji mléčné žlázy shrnula studie týmu pod vedením Zuzany Sumbalové Koledové …

Pokud k nejednoznačným výsledkům docházejí experimenty zkoumající teorii mysli u psů, pak asi není překvapivé, že šimpanzi bonobo tento koncept chápou a používají. Bonobové v experimentu rozuměli, že lidé nemají k dispozici nějakou informaci – takže když od nich chtěli pamlsky, museli člověka nejprve upozornit, kde se pamlsek nachází. „Schopnost …

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy objevili zcela novou roli proteinu Claudin-1 v imunitním systému. Studie, jejímž hlavním autorem je Jiří Březina a spoluautory mimo jiné Matouš Vobořil, Jan Dobeš, Jan Pačes a Jan Černý (Katedra buněčné biologie), vyšla v prestižním časopise …