Vědci detailně popsali úplný začátek rostlinné endocytózy – jednoho z nejdůležitějších procesů, který buňkám umožňuje přijímat látky z okolního prostředí. Na výzkumu spolupracovali badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí. Objev publikovaný v časopise Nature Plants může v budoucnu …
více »
Projevy stárnutí oocytů (vajíček) je možné zvrátit a lze opravit jejich poškození. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní výzkumný tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Výsledky, které publikoval časopis Aging Cell, otevírají nové otázky o biologii stárnutí i prostor …
více »
Vnitrodruhový hnízdní parazitismus – situace, kdy samice kladou vejce do hnízd jiných samic téhož druhu – je pro vědce dlouhodobou záhadou. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní ve spolupráci s kolegy z Anglie vyvinul model umělé inteligence, který dokáže parazitická vejce u ptáků rozpoznat s přesností až 97 …
více »
Morfologické znaky, pokud jsou nesprávně interpretovány, mohou zakrýt skutečné evoluční vztahy mezi druhy. Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm …
více »
Rostliny mají něco jako „záložní plán“, který jim umožňuje vytvořit nový organismus z jediné buňky. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity nyní zjistili, že tuto schopnost řídí alternativní forma jednoho konkrétního genu, která dokáže přimět běžnou rostlinnou buňku, aby začala růst v celou novou rostlinu. Tento objev by mohl otevřít cestu …
více »
Solarion si uchoval gen secA, vzácný pozůstatek dávného systému pro přenos proteinů, který pochází od bakteriálního předka mitochondrií. Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený profesorem Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii …
více »
Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v …
více »
Vzdálené regulační prvky přicházejí do kontaktu se svými geny vytvářením smyček DNA. Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto …
více »
Svět se ztišuje. Tam, kde dřív zněl ptačí zpěv, slyšíme dnes spíš ticho. Podle globální studie zveřejněné serverem Mongabay ztrácí téměř polovina všech známých živočišných druhů schopnost přežít a více než čtvrtina z nich už balancuje na hraně vyhynutí. Přesto se objevuje nový zdroj naděje: technologie, které dokážou přírodu nejen …
více »
Modifikované proteiny sTim nejsou závislé na oxidaci a dráha MIA mohla být zredukována během evolučních adaptací k anaerobnímu prostředí. Výzkum dvou laboratoří Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV – Laboratoře molekulární a biochemické parazitologie pod vedením Jana Tachezyho, a Laboratoře strukturní biologie zastoupené Danielem Rozbeským, ukázal, jak evoluční adaptace eukaryotických …
více »
Sciencemag.cz
