Archiv článků: biologie

Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v …

Vzdálené regulační prvky přicházejí do kontaktu se svými geny vytvářením smyček DNA. Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto …

Svět se ztišuje. Tam, kde dřív zněl ptačí zpěv, slyšíme dnes spíš ticho. Podle globální studie zveřejněné serverem Mongabay ztrácí téměř polovina všech známých živočišných druhů schopnost přežít a více než čtvrtina z nich už balancuje na hraně vyhynutí. Přesto se objevuje nový zdroj naděje: technologie, které dokážou přírodu nejen …

Modifikované proteiny sTim nejsou závislé na oxidaci a dráha MIA mohla být zredukována během evolučních adaptací k anaerobnímu prostředí. Výzkum dvou laboratoří Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV – Laboratoře molekulární a biochemické parazitologie pod vedením Jana Tachezyho, a Laboratoře strukturní biologie zastoupené Danielem Rozbeským, ukázal, jak evoluční adaptace eukaryotických …

A co na to elafa? Kolem délky krků žiraf se již odehrálo několik kol zajímavé debaty – šlo o to, zda totiž mají dlouhý krk proto, aby lépe dosáhly na potravu, nebo kvůli pohlavnímu výběru. Podle tohoto modelu by krk žirafě k potravě moc nepomohl a naopak jí z řady …

Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky …

Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které …

Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …

Některé ‘dřevní’ houby jsou běžné i v půdě a v kořenech rostlin. Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. …

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, kterým trpí zhruba 2,8 milionu lidí na světě (v Česku asi 27 tisíc osob). Její průběh, spojený často se zhoršením motoriky a kognice, je velmi těžké klinicky změřit. “První drobné odchylky v řeči se přitom mohou projevit už několik let před rozvinutím nemoci. Díky monitorování …