Archiv článků: biologie

Proč mají žirafy dlouhé… nohy

A co na to elafa? Kolem délky krků žiraf se již odehrálo několik kol zajímavé debaty – šlo o to, zda totiž mají dlouhý krk proto, aby lépe dosáhly na potravu, nebo kvůli pohlavnímu výběru. Podle tohoto modelu by krk žirafě k potravě moc nepomohl a naopak jí z řady …

více »

Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost

Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky …

více »

Bakteriální infekci rostlin lze odhalit již v osivu

Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které …

více »

Imunitní reakce rostlin v přímém přenosu

Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …

více »

Vědci z FEL ČVUT vyvíjejí aplikaci pro mobilní telefony, která díky analýze řeči pomůže predikovat náhlé ataky i skrytou progresi roztroušené sklerózy

FEL ČVUT Tým Jan Rusz

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, kterým trpí zhruba 2,8 milionu lidí na světě (v Česku asi 27 tisíc osob). Její průběh, spojený často se zhoršením motoriky a kognice, je velmi těžké klinicky změřit. “První drobné odchylky v řeči se přitom mohou projevit už několik let před rozvinutím nemoci. Díky monitorování …

více »

Vědci dokázali kultivovat stovky sladkovodních mikrobů, které se dosud nedařilo pěstovat v laboratoři

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications představuje zásadní posun v mikrobiologii: vědcům se podařilo poprvé přenést do kultury rozsáhlou kolekci sladkovodních bakterií, které se dosud nedařilo kultivovat. Přestože jsou tyto organismy v přírodě velmi rozšířené, ve veřejných sbírkách kmenů se objevují jen výjimečně. Až dosud se většina pokusů o pěstování …

více »

Kdy je lepší splynout s okolím a kdy na sebe upozornit?

Umělá kořist měla tři typy zbarvení: typický výstražný vzor oranžové a černé… Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců, včetně zoologů z Přírodovědecké fakulty UK, testoval na 15 000 umělých můrách rozmístěných na šesti kontinentech, zda je účinnější nápadné výstražné zbarvení, nebo nenápadné maskování. Ukázalo …

více »

Předci včel z triasu – nejkrutější masožravci

Pro zkoumání nejhlubších kořenů evoluce včelí mysli se musíme vrátit zpět v čase. Blanokřídlí (řád hmyzu zahrnující včely, mravence a vosy) se na Zemi objevili poprvé v období triasu před asi 220 miliony let (obr. 2.5). Po planetě se v té době začali potulovat dinosauři a s největší pravděpodobností ještě …

více »

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody

Výzkumný tým pod vedením CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zjistil, že rostlinné hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud totiž buněčná stěna předčasně ztuhne, výsledné cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Tento objev, uskutečněný díky využití přístupů unikátních v …

více »