Archiv článků: biologie

Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které …

Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …

Některé ‘dřevní’ houby jsou běžné i v půdě a v kořenech rostlin. Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. …

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, kterým trpí zhruba 2,8 milionu lidí na světě (v Česku asi 27 tisíc osob). Její průběh, spojený často se zhoršením motoriky a kognice, je velmi těžké klinicky změřit. “První drobné odchylky v řeči se přitom mohou projevit už několik let před rozvinutím nemoci. Díky monitorování …

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications představuje zásadní posun v mikrobiologii: vědcům se podařilo poprvé přenést do kultury rozsáhlou kolekci sladkovodních bakterií, které se dosud nedařilo kultivovat. Přestože jsou tyto organismy v přírodě velmi rozšířené, ve veřejných sbírkách kmenů se objevují jen výjimečně. Až dosud se většina pokusů o pěstování …

Umělá kořist měla tři typy zbarvení: typický výstražný vzor oranžové a černé… Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců, včetně zoologů z Přírodovědecké fakulty UK, testoval na 15 000 umělých můrách rozmístěných na šesti kontinentech, zda je účinnější nápadné výstražné zbarvení, nebo nenápadné maskování. Ukázalo …

Pro zkoumání nejhlubších kořenů evoluce včelí mysli se musíme vrátit zpět v čase. Blanokřídlí (řád hmyzu zahrnující včely, mravence a vosy) se na Zemi objevili poprvé v období triasu před asi 220 miliony let (obr. 2.5). Po planetě se v té době začali potulovat dinosauři a s největší pravděpodobností ještě …

Výzkumný tým pod vedením CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zjistil, že rostlinné hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud totiž buněčná stěna předčasně ztuhne, výsledné cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Tento objev, uskutečněný díky využití přístupů unikátních v …

Hodnocení fylogenetického postavení želv je mimořádně obtížné. Rod Coelurosauravus z pozdního permu byl asi prvním obratlovcem schopným pasivně létat. O tom, zda předci hadů žili ve vodním prostředí, se stále vede diskuse. Původ žijících plazů musíme hledat v období pozdních prvohor a začátku druhohor. Za výchozí typ uspořádání spánkových jam …

Dva dosud neznámé druhy hvězdnatek objevili na Borneu botanici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Phytotaxa. Tým českých vědců tak rozšířil svou …