Archiv článků: biologie

Jednobuněčná řasa, která byla více než padesát let uložená v univerzitní sbírce v německém Goettingenu, se ukázala jako skutečná evoluční podivínka. Dlouhodobě spolupracující vědci z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po jejím detailním prozkoumání zjistili, že v sobě řasa …

Běh událostí kolem nového malého tapíra má podobnou zápletku jako historie „objevu“ pekariho obrovského. Také v tomto případě byly zohledněny znalosti a pozorování místních lovců a ani tady nestál stranou Marc van Roosmalen. Podle obecně přijímaných, řekněme tradičních názorů žijí v Jižní a Střední Americe tři druhy tapírů – tapír …

Louka nikoliv jako místo střetu jednotlivých rostlinných výhonků, ale jako prostředí konfrontace rozvětvených rostlinných „klanů“. Do jaké míry to mění pohled na fungování celého lučního ekosystému? Odpověď vyžaduje jednu klíčovou znalost – o jaké zdroje se tu vlastně hraje. Na rozdíl od intenzivně obhospodařovaných luk, kde se k půdnímu povrchu …

Jedovatí ptáci existují, alespoň na Nové Guineji jich již zoologové znají hned několik. Vědci z Kodaňské univerzity Dánského přírodovědného muzea teď rozšířili jejich seznam o dva další druhy. Pištec žlutošíjný (Pachycephala schlegelii, regent whistler) a pištec rezavošíjný (Aleadryas rufinucha, rufous-naped bellbird) vědce překvapili. Jsou totiž v této části světa celkem …

To, zda lze v evoluci vysledovat nějaké obecné zákony, je otázka poněkud sporná (mj. to pak souvisí i s tím, jak je evoluce předvídatelná). V rámci nového výzkumu se vědci snažili najít nějaké korelace alespoň v rámci jediné skupiny – u placentálních savců od počátku třetihor. Na základě analýzy 3D …

Rostliny během svého života ovlivňují půdní prostředí, které následně ovlivňuje růst nových rostlin. Vědce Botanického ústavu Akademie věd ČR zajímalo, co vše si o rostlinách pamatuje půda druhově bohatého trávníku horské louky. Zjistili, že půda si dokáže pamatovat předchozí generaci rostlin, ale jen málo. Paměť je obvykle částečně přemazána efekty …

Zelený sníh není marketingový produkt horských lyžařských středisek, ale vzácný výskyt zelených řas na tající sněhové pokrývce. Nález patří našim kolegům, kteří pozorovali zelený sníh ve Vysokých Tatrách. Zjistili, že je způsoben zelenou řasou z řádu Volvocales a řasu popsali jako nový druh Chloromonas kaweckae na počest polské algoložky Barbary …

Tullimonstrum gregarium byl velmi bizarně vypadající živočich s očima na stopkách, které vyrůstaly až pod krkem (nebo snad za chobotem?). Žil asi před 300 miliony lety (karbon). Toto opravdové monstrum již asi půl století představuje pro paleontology záhadu. Dosud převládalo vysvětlení, že se jednalo o jakého rybovitého obratlovce, nejspíš patřící …

Jak se zde již psalo opakovaně, černá barva některých amerických vlků je výsledkem dávného křížení s indiánskými psy. Černá barva srsti má podle nové studie ale navíc přímou adaptivní hodnotu. Za vším nejspíš stojí imunita. V těch částech Severní Ameriky, kde vlky napadá virus podobný spalničkám, se běžní šedí vlci …

Ačkoliv se počet jedinců českých ptáků v celkovém součtu příliš nemění, počty jednotlivých druhů se v čase vyvíjejí často velmi rozdílně. Nová studie týmu českých ornitologů ukazuje, že počty českých ptáků neovlivňují jen změny podmínek u nás, ale také globální klimatické změny. Největší pokles počtů zažívají vedle polních druhů ptáků …