Tag Archives: biologie

Kosatce se pěstovaly od nepaměti. Zmínky o nich nalezneme v egyptských nápisech i řeckých a římských literárních památkách. Během středověku jsou zmiňovány především jako léčivé rostliny v klášterních zahradách. Starověká a středověká literatura se ale nezmiňuje o jejich původu, přitom dnes víme, že s velkou pravděpodobností se již v tomto …

Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich …

DNA chromozomu Y u silenky širolisté, kvetoucí rostliny, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví, rozluštil mezinárodní tým s významnou účastí českých vědců. V aktuálním vydání časopisu Science badatelé popsali vznik a další evoluci chromozomu Y, který je u této rostliny nebývale velký. Identifikovali také možné geny zodpovědné za určení …

Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich odolnosti vůči chorobám. Vznikla tak ojedinělá genová databáze. Získaná data by jednou mohla posloužit při šlechtění …

Analýza eDNA umožnila zaznamenat velké množství druhů, které jsou při tradičních taxonomických průzkumech zpravidla přehlíženy. Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků. Bylo …

Zpočátku byli raní dinosauři ve fosilním záznamu méně početní než jiní plazi. První dinosauři byli navíc i relativně malí. Pozůstatky nejstarších dinosaurů se mohou nacházet v Amazonii a dalších rovníkových oblastech Jižní Ameriky a Afriky, naznačuje nová studie vedená vědci z University College London. V současnosti nejstarší známé dinosauří fosilie …

Proč byl přechod na souš úspěšný pouze u streptofytních řas a ne u jejich sesterské skupiny? Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o …

Jednu z najinvazívnejších jedovatých žiab na svete, ropuchu ázijskú, ktorej rozšírenie genetickej diverzity v oblasti Indického oceánu nesie stopy ľudskej činnosti, tvoria dva druhy. To zistil kolektív vedcov v štúdii, na ktorej pracoval aj Daniel Jablonski z Prírodovedeckej fakulty UK uverejnenej v prestížnom časopise Nature Communications. Objav mení nielen náš …

Dosud neznámý protein aRDF způsobuje, že se dvě malé ribozomální podjednotky spojí do dvojice. Výzkumný tým Gabriela Dema z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) objevil nový protein, který hraje důležitou roli při řízení výroby bílkovin v buňkách jedněch z nejodolnějších a nejstarších typů mikroorganismů na světě. Tento objev přispívá k našemu …

Telekineze samozřejmě míněna v uvozovkách. O účelu ultrazvukových signálů („vokalizací“) vydávaných hlodavci se vědci přou od objevu těchto zvuků v 50. letech 20. století. Podle převládajícího názoru jsou tyto vokalizace námluvami – pro člověka sice neslyšitelné, ale o nás přitom nejde. Nová studie ale přichází s mnohem zajímavější myšlenkou. Hlodavci …