Archiv článků: biologie

Vznik replikátorů z perzistorů

Na rozdíl od Dawkinse nepředpokládá Bourrat skokovou přeměnu perzistorů na minimální replikátory. Jak jsme viděli v kapitole Přežití stabilnějších, podle Dawkinse (2003, str. 22–28) třídění z hlediska statické stability přímo předcházelo přirozenému výběru. „První formou přírodního výběru byl výběr stabilních struktur a zamítnutí nestabilních. Není v tom žádná záhada. Stalo …

více »

V ČR se šíří nové druhy klíšťat

Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. To jsou aktuální vědecké údaje, které potvrzují, že se do České republiky dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i infekční onemocnění zvířat …

více »

Od tyrannosaura k vráně

Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …

více »

Adaptace na život bez kyslíku – pomocí symbiontů

Jak se stalo, že někteří nálevníci ztratili geny pro aerobní metabolismus? Nový pohled na evoluci anaerobiózy, tedy života bez kyslíku, přináší článek, který nedávno vyšel v prestižním časopisu Current Biology. Kolektiv autorů, v čele s doktorskou studentkou RNDr. Johanou Rotterovou a jejím školitelem prof. Ivanem Čepičkou z Katedry zoologie PřF UK, pochází z několika …

více »

Mutant huseníčku rolního s podivnými květy

Bílkovina βNAC hraje důležitou roli ve vývoji květů a plodů huseníčku rolního. Badatelé z Laboratoře biologie pylu nedávno publikovali článek o funkci bílkoviny s názvem βNAC u huseníčku rolního. Článek v časopise International Journal of Molecular Sciences ukazuje, že studovaná bílkovina je potřebná při vývoji květů a plodů… Možná se …

více »

Lipani podhorní migrují šumavskými toky i desítky kilometrů ročně

Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. Dnes je v České republice stále vzácnějším druhem, jehož početnost je trvale snižována především intenzivním rekreačním rybolovem, znečištěním a oteplováním klimatu. Ačkoliv je na Šumavě stále ještě hojný, v dolních úsecích Vltavy pod městem …

více »

Velkých vymírání na konci permu bylo asi víc

Vymírání na konci permu před asi 252 miliony lety bylo mezi událostmi tohoto druhu nejmasovější, když podle odhadů zmizelo 95 % druhů mořských a 80 % suchozemských (a 70 % suchozemských obratlovců). Nová studie ukazuje, že šlo nejspíš o více událostí, které následovaly po delší době, a možná spolu ani …

více »

Co způsobuje globální oteplování motýlům? Předpověď českobudějovických vědců je příznivá

Většina druhů motýlů tady žije už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech… Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu na jejich výskyt? Dokáží se přizpůsobit? Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra AV ČR hledali odpověď v matematických modelech a v …

více »

Biologové odhalili propojení mezi auxinem a buněčnými membránami

První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …

více »

Mořští mikrobi, jimž chutná amoniak

Zcela nedávno byly v oceánu objeveny malé jednobuněčné organismy – thaumarchaea. Velikost jejich populace byla odhadnuta zhruba na sto kvadriliard buněk, což z nich činí jedny z nejpočetnějších organizmů žijících na Zemi. Tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, Centra pro výzkum mořského prostředí MARUM (Brémy, Německo) …

více »