Archiv článků: biologie

Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …

Čím větší energetické nároky, tím větší je prý pravděpodobnost vymření druhu. Alespoň u mořských měkkýšů. Výzkumníci z University of Kansas a dalších institucí analyzovali data o měkkýších, kteří v posledních 5 milionech let obývali Atlantický oceán. Různé druhy vymíraly jistě z různých důvodů, nicméně jedno obecnější kritérium se prý v …

Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných …

Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …

Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …

Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela …

Zvířata používají nástroje z řady důvodů. Vrány nebo šimpanzi se klacíkem dostanou k jídlu, šimpanzi hážou občas kamením po nepříteli, mořská vydra pomocí kamene stoluje, orangutan si z listí vyrábí jakési klobouky a chobotnice užívá skořápky kokosů jako pancíř. Papoušek kakadu palmový Probosciger aterrimus pak nejen zpívá, ale pomocí svých …

Strnadí poněkud zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu, během něhož ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za …

Tedy obří samozřejmě ze svého pohledu – třeba hmyz zhruba 50krát větší, než jsou sami. Markus Schmidt (Biofaction, Rakousko) a Alain Dejean (Université de Toulouse) popisují v Biological Journal of the Linnean Society nezvyklou praktiku mravenců druhu Azteca brevis. Jak zjistili při terénním pozorování v Kostarice v národním parku Piedras …

Odlišná místa na naší planetě jsou specifická mimo jiné zastoupením stabilních izotopů biogenních prvků (jejich obsah lze měřit a označuje se řeckým písmenem delta, δ) a tato specifičnost přechází do těla všeho živého s potravou. My i všechno živé se proto stáváme izotopovými reprezentanty lokalit, ve kterých pobýváme. Pokud by …