Archiv článků: biologie

Co je to matrjoškový efekt? Jak jsou hybridní zóny vůbec udržovány a jak je možné, že se oba druhy postupně kompletně nepromíchají? Vědeckému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podařilo popsat ve volné přírodě dosud neznámou hybridní zónu parazitů myší. Významný objev, který může přinést zásadní informace pro …

Monogamie vznikla mnohokrát nezávisle na sobě; zajímavé však je, že na rozdíl od třeba ploutve žraloka, ichtyosaura a delfína by monogamie mohla mít jakýsi společný genetický základ. Autoři následujícího výzkumu se soustředili na obratlovce. Vzali si vždy dvojici příbuzných druhů, z nichž jeden je a jeden není monogamní: 4 druhy …

Cholesterol se k proteinům v membránách vůbec nepřibližuje. Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, jejich vliv na tyto vlastnosti byl …

Různá evoluční pravidla a údajně obecně platné zákony bychom měli brát s rezervou. Kambrium bylo samozřejmě unikátním obdobím biologické evoluce, to jsou ale všechna. Z hlediska paleontologie je kambrium pochopitelně výjimečné tím, že odtud máme poprvé spolehlivější a úplnější záznam, protože se zde objevily organismy s pevnými schránkami (ať už …

A co to znamená pro jehličnany. Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale …

Zdomácnělé nepůvodní druhy se svými vlastnostmi neliší od původních druhů, zatímco invazní druhy ano. Funkční vlastnosti nepůvodních rostlin, jako je jejich výška či plocha listů, ovlivňují, zda se stanou invazními, nebo ne. Vyplynulo to z rozsáhlé studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedli odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty …

Největší žijící organismus světa. Jak klon v Utahu vznikl, je starý až 80 000 let? Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají největší a nejtěžší živý organismus na světě. Je jím Pando, klon topolu osikovitého, který roste v americkém státě Utah. Váhu lesa Pando odborníci odhadují na 6000 tun a …

V savanách severovýchodní Brazílie na území velikostí srovnatelném s Velkou Británií se nachází velké množství termitích „mohyl“. Stephen Martin z britské University of Salford a jeho kolegové v článku publikovaném v Current Biology uvádějí, že se nejedná přímo o hnízda. Mohyly jsou vedlejšími produkty, skládkami, které termiti vytvořili mimochodem při …

Okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků, predátoři se více soustřeďují na bahňáky. Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obsahuje článek popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku, který se dostal dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent …

Toulavé kočky prý potkany ve městech prakticky neloví. Když se jejich zastánci odvolávají na boj s hlodavci, nemají tedy pravdu. Michael H. Parsons z Fordham University a jeho kolegové sledovali populaci potkanů (předpokládejme, že jde o potkany, nikoliv o krysy) na jedné newyorské skládce. Více než 100 hlodavců bylo očipováno, …